Léto v Kalendáriu

Do 21. června se prodlužuje den, po slunovratu se začíná krátit. Nastává astronomické léto. Červen považujeme za první letní měsíc.

Ve středoevropském podnebí ukusuje červnový sluneční svit 13 % z celoročního slunečního koláče. Teplota půdy s malými výkyvy stále stoupá a všechny rostliny prospívají, mají-li dostatek vláhy. Zimní a předjarní zásoby vody jsou z půdy vyčerpány. Tím důležitější pak bývá déšť.

Prvních květů letniček si užijeme právě v červnu, růžím se postaráme o dobrou kondici a trvalkám pomůžeme k elegantnímu vzhledu.

Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.

Také v červnu vyséváme v intervalu 2–3 týdnů malé dávky osiva hlávkového salátu, kedlubnů a květáku.

Připomeňme si, že

Plody jahodníku se v noci vychladí a sklizené časně ráno si déle zachovají lesk, chuť a vůni. V zahradě si tak naplno vychutnáme výhodu sklizně vlastních, zcela zralých jahod.

Začátkem léta truhlíkové a nádobové květiny spotřebovaly většinu  živin v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. V červnu jim začneme přilepšovat.

Na dobrou chuť jahod má velký vliv i zálivka. Při nadměrném zalévání, stejně tak v deštivém období, plody přerůstají a jejich chuť je mdlá.

Na začátku června lze ještě vysévat karotku, červenou řepu, černou ředkev, vodnici, keříčkové fazolky a od poloviny měsíce i čínské zelí.

V červnu je čas na doplňkový řez růžových keřů. Odstraníme plané výhony, vlky, které poznáme podle odlišné barvy a tvaru listů a ostnů.

Vyzvedneme proto některé cibuloviny z půdy. Počkáme do chvíle, kdy květinám úplně zežloutnou listy. Předčasným zásahem bychom cibulovinám brali sílu ke kvetení v příštím roce.

Zpravidla začátkem června se na prvních výhoncích révy objevuje násada květů. Těsné před kvetením nastává příhodný čas k podlomu, k vylamování výhonů.

Na tažních vylamujeme neplodné hlavní letorosty a podlomem odstraňujeme i neplodné vedlejší výhony, které se tvoří na kmínku nebo u paty kmene. Vylomením jednak šetříme révě energii na tvorbu hroznů a jednak bráníme zahustění keře listy. Ty v této době mohutně narůstají.

Mezi rozmanitými pěstitelskými tvary jabloní se také v zahrádkách objevují ovocné stěny, tedy stromy s tvarovanou korunou omezené šířky.

Přirozený červnový propad plodů ovocných stromů má nejčastěji příčinu v nedostatečném oplodnění, v aktuálním výskytu škůdců, v nepříznivém počasí během kvetení nebo v nedostatku výživy a vláhy.

Během června mohou v zahradě na ovocných plodinách postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.

Stromkům v prvním roce po výsadbě zkrátíme během června letorosty, které prodlužují vybrané kosterní výhony a to na 20-30 cm délky.

Mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu. Sadaři proto doporučují posílit plodnost koruny a provést Šittův řez.

Stále oblíbenější jsou dnes listové formy čekanky, tedy zelenolisté a červenolisté čekanky hlávkové neboli salátové.

Během června bychom měli pamatovat na řadu drobných úkonů. Vylepšíme jimi kondici ovocných dřevin: keřá a stromů  různých druhů včetně kiwi

Aby živý plot dobře vypadal, potřebuje řez během vegetace ve dvou termínech. Koncem června, když už z něj vylétli hnízdící ptáci, a podruhé v srpnu.

V letních měsících zelenina potřebuje zejména závlahu, okopávku, mulčování, pletí, hnojení, ale také jednocení, přihrnování a ochranu.

Zatímco plané trvalky žijí skromně, ty zahradní očekávají naši péči. Odstřižením vadnoucích květů dodáme trvalkám sílu k dalšímu kvetení, nevyčerpá je tvorba semen.

Květiny k sušení sklízíme v termínu, který se nejlépe hodí pro uchování  pěkného vzhledu, barvy i kvality květů. K sušení použijeme dobře větraný, tmavý prostor.

Teplé a deštivé počasí během června ovlivňuje výskyt houbových onemocnění zeleniny. Své příčiny má i aktuální přítomnost škůdců a ochrana zeleniny.

Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou vydatně zavlažujeme, aby mohly své plody uživit. V období sucha přidáváme do závlahové vody i vícesložkové hnojivo.

Po vyrašení prospívá hlíznatým květinám voda, přísun živin a další péče. Mečíky přihnojujeme roztokem plných hnojiv po vytvoření třetího listu.

Na zahradě nikdy nekončí boj s plevelem. Pravidelně kontrolujeme i různá zahradní zákoutí, abychom plevele omezili a včas zabránili rozmnožení nevítaných rostlin.

Na mnoha stanovištích můžeme z bujného výskytu některých druhů plevelů usuzovat na vlastnosti půdy, které je třeba znát a zohlednit při péči o zahradu i při pěstitelských plánech.

Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.

Zejména mnohokvěté a miniaturní růže se daří množit zelenými řízky. Metodu však můžeme s úspěchem použít také u velkokvětých čajohybridů.

Ze záznamů meteorologických měření v pražském Klementinu, které tu shromažďují zhruba čtvrt tisíciletí, vyplývá, že červenec je nejteplejším měsícem roku.

Pestrými barvami svých květů zdobí zahradu nejrůznější druhy letniček. Jejich krása nás může těšit až třeba do prvních podzimních mrazíků.

V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech.

Při vysoké násadě stolních hroznů můžeme jejich množství regulovat, tím zvýšíme nejen jejich kvalitu, ale i vyzrálost.

Záhony uvolněné po rané zelenině připravíme v červenci pro podzimní sklizeň salátů, endivie, ředkviček, ředkve, pekingského zelí, špenátu a dalších.Půdu očistíme od rostlinných zbytků, které zkompostujeme. Na záhony rozhodíme rychle působící minerální vícesložkové hnojivo nebo do půdy přidáme menší množství kompostu. Kypříme do hloubky 15 cm, urovnáme povrch, důkladně zalijeme a můžeme vysévat nebo vysazovat.

Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový. 

Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.

Očkování růží je poměrně snadné, mnoho zahrádkářů jej považuje za jednu z nejzajímavějších činností. Důležité je, aby podnož byla dobře zakořeněná.

Během léta můžeme vidět okrasné rostliny v celé jejich kráse, nejen kvetoucí, a třeba i podle toho vybírat druhy pro podzimní nebo jarní výsadbu.Při výběru budeme jistě brát v úvahu řadu kritérií počínaje typem zahradní půdy a konče estetickým souladem s okolními rostlinami. Dobré je myslet i na to, jaká míra oslunění vyhovuje tomu kterému druhu dřeviny.

V červenci sečeme trávník s ohledem na aktuální srážkovou vláhu a teploty. Za sucha a horka snižujeme výšku opatrněji.

Během letních veder patří kypření a okopávka půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Při správném mulčování kypření odpadá; snížíme i objem zálivky. Po každém větším dešti nebo zálivce kypřením půdy zajistíme potřebné přerušení kapilarity půdy. Je-li půda chráněna vhodnou vrstvou mulčem, nevznikne krusta omezující přístup vzduchu ke kořenům, nezvýší se odpařování vody.

V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.

V červenci pečujeme o půdu také na bylinkových záhonech. Současně sklízíme, sušíme, případně zamrazujeme a bylinky používáme. Stále je i vyséváme.

Třešně nevyžadují velký a pravidelný řez, ale je dobré držet jejich tvar nižší, abychom neměli problémy se sklizní.

Ovocné stromy obtěžkané plody tak, že hrozí odlomení větví, včas opatříme oporami. Konce podpěr zakryjeme kusem pryže či hadice.

Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme.

Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další zeleninu.

Odkvetlé květy čajové růže odstraňujeme zpravidla se stonkem k prvnímu plně vyvinutému pětičetnému listu. U mnohokvětých odstřihneme celé květenství.

Listnáče reagují na sucho předčasným opadem listů. V příštím roce se však zpravidla a bez větší újmy znovu zazelenají. V nejteplejším letním období, které je bez srážek, se zejména stálezeleným dřevinám snažíme zajistit dostatek vláhy.

Od konce července do konce září se můžeme věnovat dělení a sázení kosatců (Iris). Měli bychom však vědět, kdy kosatec kvetl.

Cibule vysazujeme nejlépe do malých skupin po několika kusech. Tak jsou nejhezčí. Ty, které vyzvedneme z půdy, očistíme a skladujeme jen krátce. 

Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech nejrůznějších okrasných rostlin.

Škvoři patří v zahradách k užitečnému hmyzu. Živí se mšicemi či jiným drobným hmyzem, vajíčky a larvami. Ale jsou také hmyzem všežravým.

Vyskytují se zpravidla jen na některých trávnících. Jsou to malé drobné hnědé houby – jedlé špičky nebo částečně jedovaté strmělky.

Ráčku podobný, hnědý asi 5 cm dlouhý hmyz žije v teplejších oblastech, hlavně na lehkých humózních půdách a působí velké škody na rostlinách.

Z výraznějšího výskytu některých druhů plevelů můžeme vyčíst, jak je na tom půda se zásobami výživných látek a kterých.

Před sklizní ovoce a v jejím průběhu pravidelně kontrolujeme dozrávající jádroviny a peckoviny, zda plody neohrožují choroby nebo škůdci.

Všechny trvalky, které se příliš rozrostly a na vyčerpané půdě přestávají kvést, můžeme dělením zmladit nebo rozmnožit.

Pelargonie patří do čeledi kakostovitých (Geraniaceae). Ve světě je proto častěji označují souhrnným názvem geranie.

Staré přehoustlé keře angreštu a rybízu je možné po sklizni prořezat. U keřů olistěných navíc snáze odhadneme, který je přehoustlý a co odstranit.

Ustálenost srpnového počasí je příslibem pohody a vyrovnanosti druhé poloviny prázdnin. Pravděpodobnost relativně klidného počasí je vysoká.

Zahrádka bývá během srpna nejpestřejší z celého roku. Barvami se v ní podepisuje vrcholící léto a začínající podzim. Kvetou letničky i trvalky, zrají plody.

Kvalitu hroznů, mrazuvzdornost čili vyzrálost réví a dobrou tvorbu spících oček příznivě ovlivňuje i to, zda umíme odstraňovat zálistky.

Také v létě lze roubovat. V tomto období řežeme rouby bezprostředně před použitím. Chybí-li nám dostatek materiálu k roubování, můžeme očkovat.

Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.

Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.Pro příští sezonu můžeme vysévat kozlíček, špenát, ozimou cibuli a černý kořen.

Jak se postarat o letničky a dvouletky, aby nás těšily, jak to nejdéle půjde?  Naposledy je přihnojíme a šetříme jim síly, které by potřebovaly na tvorbu semen.

Dlouhá stébla a místy i plevel prozrazují, že jsme se trávníku nevěnovali tak často, jak by v létě potřeboval. Teplu i suchu přizpůsobíme sečení i závlahu.

Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu.

Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.

V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.

Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.

Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.Sloupovité jalovce, cypřišky a zeravy je možné v tomto měsíci sestřihnout, abychom dostali husté rozvětvení a kompaktní keře. Z poléhavých jalovců je možné odstranit rušivé větve, které vyřezáváme v méně nápadných místech.

Uprostřed srpna vývoj letorostů révy vinné ustává. Letorosty, které jsme dosud nezkracovali, nyní osečkujeme.

U růže očkované v červenci se očko ujímá asi do poloviny srpna. Ujaté očko poznáme podle odpadlého řapíku a svěží zelené barvy. 

Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.

K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.

Čemeřici bychom měli mít v zahrádce především kvůli květu, který se objevuje už v zimě. Trvalka s vitálním stálezeleným olistěním kvete v únoru i dřív.

Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.

V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem. 

K pěstování raných jarních zelenin zpravidla využíváme rychlení ve skleníku, fóliovníku nebo pařeniště. Pokud takové vybavení nemáme, můžeme pěstovat ozimé odrůdy.

Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.

Slunéčka, pestřenky, včely samotářky, čmeláci, motýli, zlatoočky si v zahradě dokážou najít dutiny a jiné skrýše k zahnízdění. Můžeme jim v tom však pomoci.Hmyz, jak známo, opyluje i ovocné stromy a keře. Proto ho na zahradě rádi vidíme. A také kvůli přirozené zdobnosti drobných živočichů, která zejména ke kvetoucím rostlinám patří.

Pavouci se v zahradě živí převážně mouchami, komáry a mšicemi. Obavy z jejich přemnožení nejsou na místě, protože sami jsou potravou ptáků.

K posklizňové úpravě prázdného záhonu se vyplatí přidat výsev rostlin, které použijeme jako zelené organické hnojivo. Některé zapravíme do půdy na podzim, další na jaře. Zelené hnojení prospívá pěstitelským plochám hned několikrát. Porost vytvoří přirozený mulč, který chrání půdu před vysycháním, vyplavováním, před větrnou erozí a omezí i uchycení plevele. Pokud rostliny vykvetou, stanou se potravou pro křídlatý hmyz.

Mezi prvními sklízíme odrůdy révy vinné Vostorg, Arkadia a Diamant. Všechny jsou určené k okamžité spotřebě a nelze je dlouhodobě skladovat.

Odstřihujeme odkvetlé květy trvalek mimo těch, z nichž potřebujeme semena, a těch, které ještě i po odkvětu dlouho do zimy zdobí záhony.

Pro lidský organismus mají přínosné výživné a zdravotní účinky díky obsahu vitamínů a dalších látek. Při plánování výsadby si můžeme vybrat právě ty.

Chceme-li v zimě přilepšit ptáčkům i potravou, kterou najdou jinde než na krmítku, můžeme v zahradě nechat některé rostliny i se semeníky. Přirozený způsob ptačí obživy do zahrady patří. Dáme však pozor na druhy rostlin, které se úspěšně samy vysévají; mohou se snadno stát obtížným plevelem. Patří k nim hlavně zlatobýl (Solidago), líčidlo americké (Phytolaca americana) a také plamének plotní (Clematis vitalba).

Po dubnu a květnu je srpen a září druhým nejvhodnějším obdobím pro založení trávníku výsevem. Nejlépe se trávníkové druhy trav ujímají v hlinitém písku. Protože trávník koření poměrně mělce, jen asi do hloubky 10 cm, potřebuje vrstvu dobré humusovité půdy. Pro jemnější druhy travin je navíc výhodnější slabě kyselá půdní reakce pH 5,6–6,5.

Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.

Beztrnné ostružiníky jsou však trochu citlivější na mráz a snadněji namrzají ve dřevě.