08. 07. 2020
1 minuta čtení
Zdroj: časopis Zahrádkář

Zelené hnojení: Svazenka podpoří přítomnost živin v půdě

Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.

Na uvolněné záhony vyséváme od července do časného podzimu rostliny, které rychle – zhruba do sedmi týdnů – hustě narostou nad zemí i pod ní. Zeleň i kořeny zaryjeme buď ještě na podzim, nebo jako ozimou variantu na jaře.

  • Organická hmota přiláká půdní mikroorganismy, kteří ji postupně rozloží. Postarají se tak o humifikaci půdní vrstvy, v níž koření zelenina.

Svazenka vratičolistá

Pro zelené hnojení v zahradách upřednostníme směsky vhodných druhů.

Na většině typů půd vyjma těžkých, zamokřených dobře roste svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Nevadí ji ani pokles teplot pod bod mrazu. Dlouho kvete, a tak poskytuje pastvu hmyzu ještě v době časného podzimu.

Svazenka vratičolistá obarví i celé pole
Svazenka vratičolistá obarví i celé pole
Z nebe jako by sála modrou, až fialoví
Z nebe jako by sála modrou, až fialoví

Pohanka

Výsevy v suchém, horkém létě je třeba zavlažovat.

Bez větších nároků na půdu roste pohanka (Fagopyrum esculentum). Zejména na lehčích až písčitých půdách se jí daří. Vyžaduje nejlépe neutrální až mírně kyselejší půdní reakci. Vyšší obsah vápníku v půdě ji naopak brzdí.

Na rozdíl od svazenky ohrozí pohanku pokles teplot k 0 °C a zničí ji i slabý mráz. Nehodí se pro ozimé setí.

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum)
Květy pohanky bývají bílé nebo růžové, vítají je včely a další hmyz

Podle typu půd se pro podzimní zarytí hodí:

Zelené hnojení má význam také pro rychlou kultivaci půd neobdělávaných, zanedbaných, zaplevelených nebo extrémně písčitých či jílovitých.
  • Do lehké a středně těžké půdy svazenka, pohanka, hrách setý peluška, hořčice bílá, seradela.
  • Do půdy s dobrým obsahem vápníku svazenka, hořčice bílá, hrách setý peluška, seradela.
  • Do kyselejší půdy pohanka, svazenka, lupina.

Na kořenech seradely (ptačí nohy seté) žijí v symbióze hlízkové bakterie, které zpracovávají vzdušný dusík. Stejný efekt nabízejí hrách a fazole, také jejich kořeny ponecháváme v zemi.

Seradela - ptačí noha setá (Ornithopus sativus)
Seradela - ptačí noha setá (Ornithopus sativus)
Vikev huňatá (Vicia villosa)
Vikev huňatá (Vicia villosa)

Pro zarytí na jaře lze použít směsi:

  • Do lehké půdy vikev huňatá, řepka ozimá, žito.
  • Do středně těžké a těžké půdy řepice ozimá, řepka ozimá, žito.

Dalšími rostlinami používanými do směsí zeleného hnojení je například vlčí bob, hrachor, vikev setá, jetel nachový zvaný růžák či inkarnát, jetel plazivý, slunečnice.

Foto Shutterstock

Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

/ 5
(0 hodnocení)
Diskuze