Méně známé ovocné druhy: jeřáb, arónie, růže, rakytník

Pro lidský organismus mají přínosné výživné a zdravotní účinky díky obsahu vitamínů a dalších látek. Při plánování výsadby si můžeme vybrat právě ty.

Jeřáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia ssp. moravica) – lze ho pěstovat úspěšně až do nadmořských výšek 1200 m n. m., zraje v srpnu a září. Cenný je mimo jiné i kvůli obsahu vitamínu C.

Arónie černá neboli jeřáb černý (Aronia melanocarpa), též temnoplodec černoplodý, poskytuje plody ke zpracování od poloviny září. Obsahují více vitamínů a především rutin potřebný pro zachování pružnosti cév. V chladu lze plody skladovat až 2 měsíce.

Džem z bobulí arónie a jablek; foto Shutterstock

• Plody sklízené v plné zralosti můžeme sušit. Dají se pak jíst samotné nebo v kombinaci s jiným sušeným ovocem a rovněž přidávat do bylinných čajů. Osvědčeným způsobem zpracování arónií se staly džemy, které se hodí do buchet a dalších moučníků. Oblíbené jsou sirupy vyráběné zastudena nebo povařením. Natrpklý tón černého jeřábu zvýrazní ovocné směsi pečeného čaje stejně jako džemy ze sladšího ovoce.

Růži dužnoplodé (Rosa pomifera) a růži svraskalé (Rosa rugosa) dozrávají plody v září a lze je sklízet až do prvních mrazů. Mají nejvyšší obsah vitamínu C a současně velké množství karotenu.

Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) sklízíme od poloviny srpna do půlky září. Vyniká vysokým obsahem vitaminu C.

Plody rakytníku odrůdy Sluníčko obsahují 7.3 % oleje