Plevele napoví, jak je půda zásobena živinami a kterými

Vážená paní, odpovídám na Vaše dotazy: Pokud hodnotíme nějaký porost, který má v určitém místě delší trvání, „usadí“ se výskyt plevelů v určitém spektru odpovídajícím tomuto stanovišti. Postupně mizí plevele méně se přizpůsobující, jejich semena přecházejí do půdní zásoby. Když se pak s půdou hne, přeryje se, objeví se zase i ony. Na dobu, než nabydou vrchu ty silnější, jimž stanoviště více vyhovuje. Na zahrádce můžete mít plevele z půdní zásoby prakticky všechny. Něco místního, něco, co se do ní dostane s hnojem, kompostem, sadbou, větrem, deštěm,… No a podle okolností tyto rostliny klíčí. Některé roky, jako je třeba ten letošní, se objevují plevele jak vlhkomilné, které vyrazily koncem jara a uvítaly chladnější začátek léta, tak suchomilné, teplomilné, které se objevují teď. Klíčivost plevelů v půdě je 10-15 a více let. Takže s hlubším rýpáním, s činností eroze, krtků, hlodavců, se vynoří z hlubin plevele, které zde byly doma dříve, a nějaký ten rok dokážou přežívat, ale i činností ptactva se k Vám mohly dostat mnohé plevele, které se ukážou v roce, který je pro ně příznivý. No a pokud odkvetou, je velká naděje, že založí do půdy další zásobu semen na doby příští. Půdy bohaté na dusík jsou třeba ty, které se vytvářejí přirozeně na spraších, půdy okolo řek (třeba i záplavová území). Půdy s nadbytkem dusíku jsou třeba přehnojené dusíkem, půdy v místě, kam vytéká močůvka, místa častého zastavení se pánů jdoucích z restaurací, místa, kde jsou na stromech shromaždiště ptactva, místa, kde se hromadí trus od divoké zvěře, od užitkových a domácích zvířat. A to i historicky. Zdraví I. Dvořák