Jaro v Kalendáriu

V teplejších oblastech rozkvétají první jarní květy zpravidla koncem února. Při aktuálně chladnějším počasí se květy objeví v březnu.

Kdo rostlinám na zahradě setrvale přilepšuje, předchází starostem s ošetřením nemocných rostlin nebo vlastnímu zklamání z neúrody.

Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků.

Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují.

Výskyt drobných obratlovců v zahradě je zpravidla odrazem toho, v jak čistém prostředí žijeme, a dokladem toho, že se obejdeme bez chemie.

Za suchého mírného počasí čistíme trvalkové záhony a postupně podle nároků rostlin odstraňujeme zimní ochranu. Pro snadný přístup položíme do záhonů ploché kameny.

Na jaře vysazujeme živé ploty, ovocné stromy a růže založené přes zimu k jarní výsadbě Bez balu vysazujeme jen některé opadavé stromy a keře. 

V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.

Určitého zpoždění reakce stromu na vývoj počasí dosáhneme tak, že chráníme kmen stromu proti mrazům a co nejdéle udržujeme sníh pod stromem.

Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí, odkrýváme růže. Nejdřív chvojí, s odhrábnutím zeminy počkáme, až začnou rašit očka. Obvykle raší koncem března.

V boji proti plzákům španělským lze použít dusíkaté vápno podobně jako na hubení plevele. Ideálně na konci zimy a v předjaří, dříve než vyraší dřeviny.

Vedle časně jarních cibulovin patří koniklece k tomu málu trvalek, které kvetou brzy zjara, často po odtání sněhu. Hlavní dobou kvetení pak bývá první polovina dubna.

Jakmile půda rozmrzne, na vhodném místě přikryjeme několik trsů pampelišky většími květináči tak, aby zakryly listy.

Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.

Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa (Catalpa), pajasan (Ailanthus), magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Poranění by pro ně znamenalo oslabení v podobě ztráty životodárné tekutiny. Pokud je řez u těchto dřevin potřebný, odložíme ho raději na letní termín.

Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.

Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.

Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.

Korunku meruňky tvarujeme před rašením jen 2–3 roky po výsadbě. Pak ve stadiu červeného poupěte nebo raději v květu jako prevenci mrtvice.

S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích. Řadou květin můžeme krášlit balkon či terasu už během března. Trvalky lze přemístit do zahrady.

Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou, žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin.

Doma pěstované květiny nyní přesazujeme, podle jejich potřeby zvyšujeme zálivku. Můžeme začít pomalu s přihnojováním. Pokud se přes zimu vytáhly, seřízneme je a případně i množíme.

Řezem ovlivníme velikost růžových květů: Při hlubším řezu naroste sice méně výhonů, ale budou silnější a květy větší.

Jarní řez bývá někdy označován jako řez základní, protože je rozhodující pro velikost keře a množství květů během celé sezony. Stříháme kolmo 5 až 8 mm nad očkem.

Pod sklo čili do skleníku, pařeniště nebo na jiných vyhovujících místech, můžeme začít vysévat letničky, které vyžadují kratší dobu předpěstování:

Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.

Ze skalky postupně odstraníme zimní kryty rostlin. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené, a tak je třeba je přitlačit.Skalku vyčistíme a vyplejeme. Ptáci by si mohli všimnout mělce kořenících rostlin a začít je vytahovat; proti tomu se hodí položit na skalku králíkářské pletivo.

Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.

Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.

Dobré pro řez broskvoní je umět rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejlepší z broskví se tvoří na pravých plodných výhonech.

Nastává aprílové počasí: vyšší teploty, deštivo, slunečno, větrno, chladno, přeháňky. Počasí ovlivňují časté vpády arktického vzduchu.

Proti plzákům lze použít chemické přípravky i různé návnady včetně piva. Připomeňme, že v dubnu začínáme s bojem, který se leckde stal každoroční pěstitelskou činností.

Ze zdravotních a hygienických důvodů skleník nikdy nepoužíváme jako místo pro ozdravování pokojových rostlin.

Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.

Pro zahrádku a dům si můžeme vybrat různé modely kompostérů. Rozdíly v konstrukci ovlivňují dobu kompostování i umístění.

Za normálního průběhu jara se můžeme radovat ze vzcházejících březnových výsevů. Na zahradě ve vyšší poloze však první výsevy a výsadby teprve dokončujeme.

Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek.

Pokud jsme ještě nerozvezli po zahrádce kompost k ovocným dřevinám, máme na to v dubnu nejvyšší čas. Přidáme ho nejen k drobnému ovoci, ale i ke stromům a vinné révě.

Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, abychom je chránili před chladem, přemístíme na záhon až po ledových mužích.

Mnoho letniček je možné vysévat přímo na stanoviště – na letničkový záhon nebo mezi trvalky. V klimaticky nepříznivých oblastech se však vyplatí předpěstování letniček v poloteplých podmínkách.

Sázíme všechny liány, které jsou k mání s hrnkovým balem. Popínavkami zkrášlíme zdi, stěny, loubí, ploty, kmeny, pergoly a další zahradní konstrukce nebo dekorace.

Během dubna sázíme trvalky, které kvetou v létě a na podzim. Trvalky kvetoucí na jaře vysadíme v období po odkvětu. Pamatujeme i na rozmnožení trvalek.

Nově zakoupenou broskvoň vysazujeme co nejdříve. Při výsadbě provedeme srovnávací řez koruny, aby nadzemní část rostliny odpovídala kořenové části.

Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.

Nastala ideální doba pro výsadbu stálezelených listnáčů. Ceněny jsou díky své zeleni během zimy. Druhy okrasné i květem a plody nás navíc budou těšit celý rok.

Stanoviště pro stálezelené rostliny vybíráme pečlivě. Řada okrasných stálezelených listnatých rostlin vyžaduje ochranu proti větru a polostín. V zimě je pro ně nebezpečné prudké slunce.

Vhodná je pro ně středně těžká půda s pH podle nároků zvoleného druhu, dostatečně vlhká a bohatá na živiny. Půdu na stanovišti hluboce zpracujeme (do hloubky 50 cm) a vrchní vrstvu obohatíme humusovými látkami – prosetým listnatým kompostem a zahradnickým substrátem. Vřesovištním rostlinám dodáme dostatečné množství kyselé rašeliny. (Výjimkou je vřesovec – Erica carnea).

Před výsadbou namočíme kontejnerované rostliny na několik hodin do vody. Rostliny s balem postačí máčet tolik minut, kolik měří průměr balu v cm. Po výsadbě dřeviny řádně zalijeme, případně namulčujeme hrubým kompostem.

Podle účelu výsadby dělíme stálezelené dřeviny na

• půdopokryvné,
• dřeviny pro skalky,
• vhodné pod stromy,
• vřesovištní se skupinou kvetoucích pěnišníků.

Foto Shutterstock

Stálezelené živé ploty mají řadu vítaných funkcí. Mimo jiné chrání prostor proti větru a prachu. Vysazovat můžeme v dubnu i květnu.

Během dubna je již nutné první sečení. Sečeme hodně nízko, podpoříme tím odnožování trav. S přihnojováním okrasných trávníků je však lepší počkat.

Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.

Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujme na jarní pastvu včel, díky které včelstva zesílí a užitkové rostliny budou lépe plodit.

Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování zahradních rostlin, které k životu potřebují hodně vody. Nedostatek vody omezuje jejich vitalitu, růst, kvetení i výnos.

Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu.

Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.

Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd.

Také ve vyšších nadmořských výškách jaro už obvykle dovoluje vysévat na záhony kořenovou i jinou zeleninu. Za příznivých podmínek lze pod netkanou textilii sít i okurky nakládačky.

Zejména jaro, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obávaným obdobím. Na vině je senná rýma a nadměrná citlivost na pyly.

Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.

Naše zahrady mají většinou mírné mikroklima, je proto snadné pěstovat hroznové víno i mimo vinařské oblasti.

Začínáme se intenzivně starat o truhlíkové květiny. Buď rostliny do truhlíků koupíme, nebo zasadíme své přezimované.

Keře kvetoucí na loňských výhonech nemůžeme řezat v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří.

Převažují pranostiky, které pokládají vlhký a chladnější začátek měsíce za lepší, než kdyby byl suchý a větrný. Chladno a vlhko rozběhnou vegetaci, jak je třeba.

Našli jsme zalíbení v máji především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.

Vysazujeme hlávkový salát, štěrbák, kedlubny, růžičkovou kapustu, pór pro letní a podzimní sklizeň.  Na výsevném záhonu si vypěstujeme sadbu póru pro přezimování. Pro vypěstování sadby vyséváme dále brokolici, kapustu máslovou a kadeřavou, pozdní kedlubny.

Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace.

Prohlédneme keřové i stromkové růže, neraší-li na nich výhony z podnože – vlky. Pokud  ano, odřežeme vlky co nejblíže starého dřeva.

Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít  s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.

V květinových záhonech se objevují první prázdná místa po odkvetlých trvalkách a především po cibulovinách. Můžeme je zaplnit letničkami.

Semena vyséváme do substrátu pro květiny nebo do kvalitního zahradnického substrátu a to podle požadavků té které skupiny trvalek.

Nejdůležitější je pro dřeviny dobré zakořenění. Ani po vyrašení nemají ještě vyhráno. Čím můžeme stromům usnadnit život v novém prostředí?

Padlí jabloňové lze úspěšně potlačovat kombinací řezu a postřiků. Rovněž je třeba znát podstatu choroby, abychom dokázali infekci účinné bránit v rozvoji.

Po odkvětu je nutné se zaměřit v ovocné zahradě zejména na škůdce a houbové choroby limitující množství a kvalitu sklizeného ovoce. Na pořadu květnových dní je ochrana rostlin.

Žížaly se živí organickými látkami a přetvářejí je v jemnou zeminu bohatou zejména na humus. Půdu současně provzdušňují a umožňují vydatné zasakování srážkové vody.

Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů? 

Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.

Mezi vysloveně nevhodná hnojiva trávníku patří rychle působící dusičnanové a čpavkové formy minerálních jednoduchých či plných (bezchloridových) přípravků.

Po ledových mužích vysazujeme ven všechny choulostivé předpěstované letničky.

Nastal čas pro rozmnožování rostlin měkkými – bylinnými – řízky. Můžeme tak množit například i okrasné listnaté keře pro živé ploty.

Zkušení pěstitelé často radí vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až do začátku června – až se zvýší teplota půdy.

Po ledových mužích a koncem května přichází čas přestěhovat velké kbelíkové květiny ven na terasy, zápraží a do zahradních zákoutí.

K oživení nejrůznějších míst zahrady se hodí rostliny v rozměrných nádobách. Čím pečlivěji je zasadíme, tím lépe se jim bude dařit.

Vyberte raději nižší druhy, neboť v podmínkách opečovávané zeleninové zahrádky porostou výborně a nebudou zelenině konkurovat.

Letničky lze vypěstovat ze zakoupených semínek, ale ne každý k tomu má podmínky, a tak mnozí dáváme přednost sazenicím.

Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.

Méně časté, ale známé druhy zeleniny, jako je rebarbora nebo chřest, mají sezonu na jaře. Naopak křen vyžaduje drobné pěstitelské postupy na podzim.

Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.

Obavy z chemické ochrany rostlin před škůdci mají své opodstatnění: Ve sklizených výpěstcích mohou zůstat škodlivé látky. 

V zahradě mají netkané textilie široké využití. Chrání rostliny před mrazy i před škůdci. Mohou však přilákat hlodavce, plže i spory.

Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.

Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.

Dvouletky, které mají kvést příští jaro, vysejeme na konci května nebo v červnu nejlépe na výsevný záhon, do pařeniště či na podobnou pěstební plochu.