19. 06. 2021
1 minuta čtení
Zdroj: časopis Zahrádkář

Zelený typ čekanky sejeme v červnu, podobně i čekanku pro kořeny a puky

Stále oblíbenější jsou dnes listové formy čekanky, tedy zelenolisté a červenolisté čekanky hlávkové neboli salátové.

Červenolistá čekanka, označovaná Radicchio podle svého původu ve stejnojmenné italské oblasti, se vysévá již od poloviny dubna.

Čekanka Palla Rossa
Červený typ čekanky, odrůda Anna; foto archiv časopisu Zahrádkář

Zelenolistou hlávkovou čekanku lze vysévat v červnu až do počátku července.

Čekanka zelenolistá; foto Pixabay

Při pěstování čekanky je velice důležitá dostatečná zálivka během celého období vegetace. Hlávkové čekanky se sklízejí po 80 až 100 dnech vegetačního vývoje.

Čekankové kořeny pro puky i kávovinu

Připomeňme, že i čekanka kořenová využívaná zejména pro výrobu kávoviny známé jako cikorka se na jídelníček odedávna dostávala také jako zelenina a to v podobě čekankových puků.

Puk čekanky
Puky čekanky rychlené ve tmě; foto K. Korečková
Z m² lze sklidit na 2,5 kg kořenů čekanky vhodné pro rychlení dieteticky hodnotných puků, které zařadíme do jídelníčku v období od prosince do února.
  • Čekanku pěstovanou pro rychlení bělených puků v zimním období můžeme vysévat ještě v polovině června – při pěstování v nadmořských výškách do 250 m n. m. Na lehkých půdách ji sejeme na rovný záhon, na těžších půdách jsou vhodnější výsevy na hrůbek.
  • Současné kultivary pukové čekanky vyséváme pro předpěstování kořenů na rychlení puků do hluboko propracované půdy (30–50 cm v řádku). Po vzejití vyjednotíme na vzdálenost 10–15 cm od sebe.
  • Na podzim sklizené kořeny čekanky zbavíme natě a vytřídíme podle velikosti. Pro rychlení jsou nejlepší kořeny o délce 16—18 cm a průměru 3—6 cm (hmotnost 200—300 g). Na rychlení používáme všechny kořeny, tenčí i silnější, ale najednou vždy jen ty podobné velikosti. Do doby rychlení je uskladníme při nízkých teplotách a vyšší vlhkosti.
Kořeny čekanky pro rychlení puků
Čekankové kořeny pro zimní rychlení listových puků; foto J. Prášil

Kořen čekanky je blízký i příznivcům pražené kávovinové směsi zvané melta. Ta vedle čekankového kořene obsahuje pražiny z bulvy cukrové řepy, obilek žita a ječmene. Zatímco sušený kořen čekanky a řepy se praží při teplotě nad 100 °C, obiloviny vyžadují teplotu pražení nad 200 °C.

  • Melta patří k tradičním oblíbeným nápojům i díky zdravotním účinkům kořene čekanky. Obsahuje rostlinný polysacharid inulin prospěšný zažívacímu ústrojí.
Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

/ 5
(0 hodnocení)
Diskuze