
Průklest třešně: letní výchovný řez, nebo jarní zmlazení?
Třešně nevyžadují velký a pravidelný řez, ale je dobré držet jejich tvar nižší, abychom neměli problémy se sklizní.
Korunky třešní jsou řidší a plodí na dvouletém a starším dřevě z tzv. kyticových pupenů. U jednoletých výhonů jsou v jeho horní části pupeny dřevní a listové, ve spodní najdeme i pupeny květní.
Proto se při výchovném řezu v prvních třech letech po výsadbě nemají prodlužovací výhony zkracovat o více než 1/2 délky. Na zkrácené části pak mohou zůstat pupeny, z nichž se vytvoří nový prodlužovací slabší výhon.
Korunku u třešní tvarujeme ze 3–4 ramen s dostatečným úhlem odklonu od terminálního výhonu a v dostatečném vzájemném výškovém odstupu.
- Ramena vyrůstající nahloučeně z jednoho místa na kmeni jsou příčinou vzniku klejotoku.

- Po založení prvního patra, řez omezujeme jen na průklest nevhodně rostoucích nebo poškozených větví a to nejlépe v době po sklizni, kdy snižujeme riziko vzniku klejotoku.
Pokud jsou jednoleté přírůstky v pozdějších letech nápadně krátké, listy malé a ovoce horší jakosti, doporučuje se:
- zmlazení korunek prořezáním v době kvetení,
- nebo po sklizni do první poloviny srpna řezem do 3–5 letého dřeva.
Rány ošetříme, strom je stihne zacelit do konce vegetace zpravidla tak, že v zimním období nedochází k dalšímu poškození a předejde se tím i klejotoku.