
Jaro vytoužené, ale i obávané kvůli alergii na pyl
Zejména jaro, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obávaným obdobím. Na vině je senná rýma a nadměrná citlivost na pyly.
Příčinou je pyl lísky, topolu, olše, břízy, habru, vrby, dubu, ořešáku, borovice, smrku a dalších dřevin. Z trvalek pylují hlavně od května traviny a plevele – kopřivy, pelyněk, jitrocel, merlíky, šťovíky, ambrozie.

- Pro alergiky platí, je-li to možné, lépe v okruhu svého domu uvedené rostliny nepěstovat a v kritickém období teplých poledních hodin nevycházet a vzdát se pobytu na zahradě.
Alergické reakce mohou vyvolat i některé intenzivně vonící rostliny na zahradě nebo kytice z nich přinesené domů: jasmín – pustoryl (Philadelphus), lilie bělostná a královská, konvalinka vonná, šeřík, třemdava bílá.

Dotykové alergie
Vznikají kontaktem s rostlinami zejména v jarním období. Alergenní rostliny mají na svém povrchu chlupy nebo žlázky obsahující látky vyvolávající kožní záněty – dermatitidy.
Potravinové alergie
Jejich příčinou je individuální nesnášenlivost především dětí na některé druhy zeleniny (čerstvý křen, cibuli, česnek, rajčata, papriky, okurky a další) nebo ovoce (maliny, jahody, ostružiny, kyselá jablka, peckoviny aj), zejména pokud je nezralé.
- Alergické účinky těchto plodin se většinou inaktivují povařením.
- U jahod lze alergickou reakci zmírnit přidáním šlehačky, u jablek a broskvoní jejich oloupáním.