
Mladé meruňky řežeme před rašením, starší později
Korunku meruňky tvarujeme před rašením jen 2–3 roky po výsadbě. Pak ve stadiu červeného poupěte nebo raději v květu jako prevenci mrtvice.
U meruněk se osvědčil tvar přírodní koruny. Proto po výsadbě provedeme hluboký řez 3–4 ramen a terminálního výhonu. Terminál necháme převyšovat nad konci ramen jen mírně.
Meruňkové dřevo je křehké, a tak při zakládání korunky dbáme, aby úhel odklonu bočních větví byl dostatečně velký. Větve nesmějí vyrůstat z jednoho místa na kmeni; dobrý je jejich vzájemný odstup ve vzdálenosti 15–20 cm.
V rámci výchovného řezu svědčí mladým meruňkám letní – Šittův řez.

- Každé jaro neopomeneme řez kosterních větví. Zcela odstraníme konkurenční výhony. Plodný obrost delší než 50 cm zkracujeme o 1/2–1/3 délky tak, aby na něm zůstaly květní pupeny. Krátký plodonosný obrost v korunce nekrátíme.
Zhruba po 4 letech výchovný řez korunky ukončíme. Ale i poté budeme dál odstraňovat konkurenční výhony. Také pokračujeme v pravidelném prosvětlování. V hustých korunkách obrost odumírá.
- Prosvětlujeme nejlépe za vegetace. V srpnu řežme silnější větve, na jaře plodonosný obrost z tenčích větví.
Později, až klesne intenzita růstu, a přírůstky budou po letech s velkou úrodou jen krátké, zmlazujeme větve do 2–4letého dřeva. Případně můžeme neplodící meruňky řezat i hlouběji a to v červnovém termínu.
- Hluboké zmlazení plodících stromů provedeme v srpnu, protože řez do starého dřeva a zvláště v období vegetačního klidu snášejí meruňky velmi špatně.