Dřeviny se silným mízovým tokem řežeme až během léta

Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa (Catalpa), pajasan (Ailanthus), magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Poranění by pro ně znamenalo oslabení v podobě ztráty životodárné tekutiny. Pokud je řez u těchto dřevin potřebný, odložíme ho raději na letní termín.

Výrony na dřevinách může zapříčinit mechanické poranění, ale i předčasný řez; foto František Krejčí

Pro rozpuk pupenů

Míza je složitá směs roztoků. Obsahuje především vodu a minerální látky. Vodivými pletivy v dřevní částí cévních svazků míza přenáší živiny od kořenů směrem vzhůru. Rostlina v tomto období mobilizuje veškeré své rezervy pro rozpuk pupenů.

Zásobní škroby jsou hydrolyzovány na osmoticky aktivní cukry pronikající do vodivých pletiv. Složení a intenzita mízového toku se během roku mění, nejintenzivnější je před jarním rašením a pak přichází podruhé v období tzv. druhé mízy na konci léta, i když s mnohem menší intenzitou. (Výraznější je po delších obdobích sucha.)

• Těchto dvou období silného mízového toku se v zahradnické praxi využívá při roubování a očkování. Kůra se totiž během rašení a koncem léta snadno odlupuje od dřeva.