Živé ploty ze stálezelených dřevin; druhy podle velikosti

Stálezelené živé ploty mají řadu vítaných funkcí. Mimo jiné chrání prostor proti větru a prachu. Vysazovat můžeme v dubnu i květnu.

Vyžadují zpravidla vyšší investici než opadavé živé ploty, ale péče o ně bývá snazší. Jen je třeba zajistit vysazeným rostlinám zálivku.

Hlohyně kvete v květnu a červnu; foto Shutterstock

Pro vysoké až středně vysoké živé ploty jsou vhodné zeravy (Thuja), tis (Taxus), cypřišek (Chamaecyparis), smrk obecný (Picea abies), douglaska (Pseudotsuga menziesii), hlohyně (Pyracantha) a ptačí zob (Ligustrum).
Na nižší ploty lze použít stálezelené dřišťály (Berberis), zimostráz (Buxus), zimolez (Lonicera), mahonie, bobkotřešeň (Prunus laurocerasus).

Po vysazení je vhodný sestřih podle druhu dřeviny a to poměrně hluboce: výpěstky s menším balem na poloviční výšku. Konifery po výsadbě nestřiháme.

Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

– / 5

(0 hodnocení)

Diskuze 1

Petra Menšíková 08. 08. 2021

Dobrý den, prosím poradíte, jaké jehličnany kombinovat s listnatými keři při výsadbě živého plotu? Děkuji, Petra

Ivan Dvořák 09. 08. 2021

Kombinace listnáčů a jehličnanů není moc vhodná. Nevím, jaký plot plánujete, jestli vysoký volný, téměř bez řezu, nebo nízký, přísně tvarovaný. Stín a kontakt s rostlinami, řez, snáší velmi dobře tis. Ten neolysává, neztrácí jehličí. Ostatní druhy v místě, kde se stýkají s vedlejším keřem schnou, opadávají. Takže smrk na místě styku s ptačím zobem (například) bude prosychat, v zimě to bude výrazně vidět. Dobře do sebe zarůstají i mladé jalovce. Ale ty pomalu a neuspořádaně reagují, zejména v prvních letech po výsadbě, na výchovný řez. Nemohu si vzpomenout, jestli jsem někdy viděl kombinaci listnáčů a jehličnanů v jednom plotě, krom kombinace tis a buxus.