řez ovocných dřevin

Dříve morušovníky po léta mohutněly u silnic i na venkovských dvorech. Koruny příjemně stínily, plody zpestřily jídelníček člověku i drůbeži.

Chyby v řezu ovocných stromů mohou pramenit také z mýtů o termínech řezu. Vycházejme z faktu, že existují dva základní termíny.

Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.

Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.

Kdo svého času ochutnal plody zimolezu kamčatského, řekl si možná, že se bez něj dál obejde. Dnes zimolez získává své příznivce díky novým odrůdám.

Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.

V předjaří nás už od února zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízu.

Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě.

Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.

V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění. 

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.

Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat.