
Chaos v termínech řezu ovocných stromů a co se stane, když…
Chyby v řezu ovocných stromů mohou pramenit také z mýtů o termínech řezu. Vycházejme z faktu, že existují dva základní termíny.
Řez v době vegetačního klidu, tedy zimní nebo v předjaří, a řez v době vegetace, tedy letní.
- Řez v době vegetačního klidu podporuje mimo jiné růst výhonů.
- Řez za vegetace zeslabuje růst výhonů a podporuje plodnost.


O termínech řezu rozhoduje vzhled koruny a sklizeň
Pokud letním zkracováním výhonů chceme dosáhnout diferenciace listových pupenů na květní, musíme k tomuto přistoupit dostatečně brzy.
Roste-li tedy strom příliš bujně, má silné a dlouhé výhony a neplodí nebo plodí málo, musíme uplatňovat zejména letní řez a to až několikrát za vegetaci. Řez v předjaří omezíme jen na nevyhnutelné zásahy jako průklest a podobně.
Naopak pokud strom plodí až příliš, nerostou-li žádné nové výhony, zababčil-li stromek, potom zásadně upřednostňujeme řez v době vegetačního klidu.
- Zde bych rád upozornil na občasnou chybu až příliš svědomitých pěstitelů. Ti každoročně vedle předjarního řezu aplikuji i letní řez. A to i v tom případě, že stromy mají vysokou násadu plodů a minimální roční přírůstky.
Po letním řezu mohou stromy šetřit dech i naopak

Je dobré vědět, že silným letním řezem značně zredukujeme listovou asimilační plochu. Následkem se často zmenší velikost plodů a tím i sníží sklizeň.
Na druhé straně pozdně letní řez může podpořit vybarvování plodů. Uváženým letním řezem také můžeme do jisté míry potlačovat výskyt fyziologické skvrnitosti náchylných odrůd jabloní, jako jsou Vanda, Lipno, Coxova Reneta, Dukát, Admirál a podobně.
K termínům řezu dodávám, že se neřídí kalendářem, ale průběhem vegetace. Každý rok je jiný. Řez v době vegetačního klidu většinou provádíme až v předjaří.
- Řezné rány po řezu provedeném v listopadu nebo prosinci se nehojí. Hojivý zával se začíná tvořit až na jaře. Dřevo a kůru tedy mohou napadnout houbové choroby. Pokud řežou v tomto období velkosadaři, tak jen proto, že by to jinak nestihli.
Kdy řezat angrešt, jabloně, broskvoně a jiné
Nejdříve řežeme angrešt, jostu a rybíz, a to od konce února. Začátkem března můžeme začít řezat jádroviny. Po nich peckoviny. Teplomilné druhy, to jsou meruňky a broskvoně, doporučuji zejména ve středních a vyšších polohách řezat až na jaře v době květu.
Později uplatňovaný řez teplomilných druhů, který je někdy doporučován až do období plůdků, osobně nedoporučuji. Značně zeslabuje růst a zhoršuje velikost sklizených plodů. K redukci plodnosti a zlepšení kvality produkce plodů raději uplatňuji u meruněk a broskvoní probírku malých plůdků.
Specifický termín je pro řez ořešáku královského. Časně provedený řez způsobí silné slzení. Pokud ořešák musíme řezat, odložíme řez až na období, kdy nové přírůstky dosáhly délky alespoň 5 cm.
- Termíny letního řezu jsou různé a to podle toho, co chceme letním řezem dosáhnout.

Kriticky se stavím k často doporučovanému pozdně letnímu řezu peckovin po sklizni. Pozdní odrůdy broskvoní a slivoní zrají koncem září i později. Zejména ve středních a vyšších polohách se rány po říjnovém řezu již nehojí, častěji se objevuje klejotok. Řez je lépe provést až v předjaří nebo na jaře.
Foto autor