Řez ovocných dřevin v lednu: jabloně, hrušně, rybíz, angrešt

Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě.

Přestárlé ovocné stromy musíme prořezávat (zmlazovat) vždy hlouběji, aby se do koruny dostalo co nejvíce světla.

1. Strom by měl na tento zásah během vegetace reagovat bujnými přírůstky, které v příštích letech prořezáváme – průklestem v předjaří.
2. V době vegetace probíráme pouze výhony slabší a zahušťující obrost.
3. K hlubšímu řezu se vracíme opětovně až po 4–5 letech.

Každou vzniklou ránu po řezu pilkou zahladíme nožem (žabkou) a zatřeme ochranným nátěrem - latexovou nebo balakrylovou barvou.

Nátěr chrání ránu po řezu před infekcí; foto Shutterstock

• Štěpařský vosk použijeme v této době jedině v zimním provedení, jiný se v tomto období špatně roztírá a dobře nepřilne.

Pahýl chrání lépe než velké zatřené řezné rány. Musí však mít zakončení v tenčí větvi, která bude takzvaně táhnout, aby pahýl nezasychal.

Kde u starších stromů již nemůžeme počítat se zahojením ran (při průměru větví větším než 8 cm), dáme přednost i jinak nepřípustným pahýlům o délce až 50 cm, obzvláště na střední větvi.

Průklest v tomto období děláme u jádrovin (jabloní a hrušní) a drobného ovoce – u rybízu a angreštu, které patří k nejméně choulostivým dřevinám.

Vřetenovitý zákrsek jabloně Šampion ve stáří 13 let před řezem a po něm, foto J. Sus

Zimní řez postupně přechází v řez jarní, ten zmlazovací bychom měli ukončit během února.

• Peckoviny nyní v bezlistém stavu neřežeme, vede to často k prohlubování klejotoku a k následným poškozením a nemocem u peckovin.