Přihlásit
Výsadbu a řez rybízu přizpůsobte druhu, aby úroda byla pěkná
V předjaří nás už od února zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízu.
Připomeňme si hned i to, že výsadba černého a červeného rybízu se poněkud liší. Ne v čase, ale v hloubce výsadby.
Postup je zpočátku shodný: Na podzim nebo na jaře, když přineseme rybíz domů, vykopeme jámu zhruba 50 cm hlubokou. Na dno umístíme hrst třeba Cereritu (ne NPK, rybíz nemá rád chlór, a ten v NPK je!) a nad ní ušlápneme 10cm vrstvu živného kompostu nebo kvalitního substrátu. Teprve nad tento základ sázíme. Máme tak vlastně díru, hlubokou cca 40 cm, a do ní se snadno sazenice vejde.
První rozdíl mezi keři: Červený sázíme hlouběji
Sazenice červeného rybízu se sází cca o 5–10 cm hlouběji, než jak byla ve školce. Zakoření a ze seříznuté části (zpravidla z podzemních oček) vyrostou výhony, které budou tvořit nový keř.
Rybíz černý bychom měli vysadit zhruba stejně jako byl ve školce. Pokud chceme sázet hlouběji, pak maximálně o 3–5 cm. Hlubší výsadba jim nedělá moc dobře. Obráží obyčejně z nadzemní části, částečně i z oček těsně pod zemí.
Stromkové tvary bez rozdílu hloubky, ale s kolíkem
U sazenic stromkových rybízů není v hloubce výsadby žádný rozdíl. Příprava výsadbové jámy je stejná jako u keřů, jen doprostřed zarazíme kolík. Ten musí být i po zatlučení delší než je stromek, u kterého je. Váže se jedním úvazkem v korunce.
Korunku při řezu nešetříme a to tak, aby z pupenů, které v korunce necháme, narostly prakticky jen výhony, které budou tvořit novou, pevnou korunku.
Při řezu dejte pozor na druh rybízu a stáří výhonů
Rybízy červené i černé začínají plodit hned druhý rok. To mají keře tři až pět výhonů. Z těch tří necháme dva, z pěti tři. Příští rok z nově narostlých necháme zase dva či tři nové. A takto se dostaneme za tři roky na konečný počet větví (výhonů).
Zatímco červený rybíz slušně plodí i na čtyřletých větvích, černý stárne rychleji. Černému rybízu vyřezáváme větve čtvrtým rokem. Rybízům červeným necháváme větve do pátého roku.
U černých rybízů vyřezáváme a nahrazujeme každý rok jednu čtvrtinu, u červených pětinu výhonů.
Keře by měly mít 8–12 výhonů, záleží na odrůdě a tvaru. U vzpřímeně rostoucích raději těch osm, aby keř nebyl moc hustý, u rozkladitých můžeme nechat výhonů více.
Shoda v ostatní péči a hnojení
Keře i stromky bychom měli od druhého roku začít hnojit. Ke každému dát 2–3 kg rozloženého hnoje nebo živného kompostu, okolo 50 g hnojiva typu Cererit.
Jak černý, tak i červený rybíz může být postižen šedou hnilobou, citlivější odrůdy napadá hnědé padlí (to samé co angrešty). Někdy je postihne i sluneční úpal. U keřů je vcelku snadné řešení – obnova řezem, u stromků však bývá šedá hniloba příčinou jejich uhynutí.
Nespleťte se v příčině vady
Sluneční úpal poškodí listovou plochu, ale větvičky nebo pupeny na nich ne. Listy hnědnou, ale obyčejně nevadnou, uschnou jaksi nastojato. Jestliže je keř nebo stromek takto poškozen, v podstatě se toho moc neděje, postižené větve znovu obrostou – neřežeme je.
V případě šedé hniloby však musíme říznout postiženou větev až do živého dřeva, což u stromkových tvarů bývá potíž. Když se šedá hniloba objeví u nich, mají to spočítané.
Nevíme, kdy to bude, kdy zbytek keře uschne, ale obyčejně to přijde do tří pěti let. Zpravidla ubývá každý rok část korunky, až nás omrzí vystřihávat suché, a stromek skončí na ohni. Nicméně celá věc má optimistický závěr. Máme místo na nový stromek! A nemusí to být rybíz, ale třeba nějaký pěkný angrešt.
Foto autor