Proč omezovat úrodu jablek a hrušek řezem a probírkou

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.

První redukci představuje zimní (jarní) řez stromů

Pravidelný každoroční udržovací řez (průklest) sám o sobě snižuje počet vyvinutých květních pupenů, tudíž i kvantitu budoucí úrody. Zato přispívá k vyrovnané sklizni; odborně řečeno tlumí meziroční výkyvy ve výnosech a to zvláště u odrůd s možnou vysokou plodností. Z jabloní se to týká odrůd Denár, Melodie, Rosana, Šampion, a hrušní Amfora, Dicolor, Konference, Lucasova a dalších.

Vřetenovitý zákrsek jabloně Šampion ve stáří 13 let před řezem a po něm. K hlubšímu předjarnímu řezu při očekávané větší úrodě. Bylo zapotřebí 80 zásahů řezem, z toho 10 pilkou, při množství odřezaných výhonů a větví 9 kg.

Výrazněji se udržování vyrovnané sklizně vyplácí v roce, který následuje po sezoně s velmi nízkou úrodou. Dá se očekávat nadúroda, ale díky řezu se sníží počet květních pupenů, ale současně se zachová přiměřený růst. Vysoká plodnost by růst brzdila.

Kolik květů vzejde z jednoho pupenu

Počet květů u dospělého stromu jabloně či hrušně v plné kondici je přibližně desetinásobný oproti počtu později na podzim sklízených, plně vyvinutých plodů.

Abychom pochopili, že po absenci kvetení v jednom roce by mohlo v roce následném dojít k nadměrnému plození, připomeňme, že v jednom pupenu se skrývá u jabloní nejčastěji 5 až 7 květů, u hrušní dokonce 7 až 12. Můžeme se o tom přesvědčit buď u rozříznutého pupenu, podíváme-li se na něj binokulární lupou, nebo později, jakmile stromy vykvetou.

Z uvedeného vyplývá, že se nemusíme bát hlubšího řezu právě v roce předpokládané nadúrody, naopak v neúrodném roce by řez v době vegetačního klidu (do konce března) měl být mnohem šetrnější, omezen na nezbytné prosvětlení koruny.

Zákrsek odrůdy Šampion (na středně bujně rostoucí podnoži M4) ve stáří 16 let po hlubším řezu, v době plné plodnosti

Probírka plůdků začátkem června zlepší velikost i chuť ovoce

Vyvážená úroda na stromě zajistí obvykle úrodu i v dalším roce. Optimální výnos pak zvětší průměrnou velikost plodů. Proto bychom měli bedlivě sledovat, především u bohatě kvetoucích odrůd:

• jaký byl propad neoplozených květů,
• k jakému stupni probírky se dopracoval květopas jabloňový či pilatka jablečná,
• jak velký byl přirozený fyziologický propad plůdků začátkem června.

Zůstane-li koncem jara na stromě nadměrná násada, ihned po přirozeném propadu snížíme počty plůdků.

Hrušeň Erika před probírkou...

...a po ruční probírce nadměrné násady

Probírka plůdků hrušně nožem

Stopky musí zůstat na stromě

Jeden plod ze skupinky v chocholíku stač;, foto Josef Sus

Odtrhneme plůdek, nikoliv stopku!

Ze všech pěstitelských opatření nejvíce rozhoduje o kvalitě plodů, jejich velikosti, vybarvení i chuťových vlastnostech právě regulace násady probírkou. Zejména u odrůd jádrovin se sklonem k přeplozování dokáže probírka omezovat střídání úrodných a neúrodných sezon.

Jak probírat plůdky, aby nevzniklo víc škody než užitku

Na zahrádce lze spolehlivě a přesně regulovat násadu plodů ruční probírkou. Po ní by vzdálenost plodů mezi sebou měla být:

• u maloplodých jabloní (Ametyst) a hrušní (Dicolor) okolo 100 milimetrů,
• u středně velkých plodů jabloní (Topaz) a hrušní (Konference) 150 až 200 milimetrů,
• u velkoplodých jabloní (Lipno) a hrušní (Dita) 200 až 250 milimetrů. Probírka plůdků ovlivní vývoj květních pupenů v následující sezoně jen tehdy, je-li ukončena jeden měsíc po době plného kvetení.

Při vlastní technice probírky je nejdůležitější, aby v chocholíku zůstal pouze jeden až dva, výjimečně tři plody. Ostatní odstraníme tím, že vytrhneme rukou stopku z plodu, popřípadě stopku přestřihneme nůžkami nebo přeřízneme nožem, ale nikdy stopku neoddělujeme s plodem od plodonoše.

• Jizva vzniklá odtržením stopky od plodonoše by totiž potřebovala určitou dobu k zaschnutí. V této době by se zastavil růst těch plůdků, které jsme ponechali v koruně a které se vyvíjejí z téhož místa jako odebraný plod. Efekt probírky by pak mohl být dokonce záporný.

Hrušky odrůdy Amfora dosáhly pěkné velikosti i díky předchozí probírce

Kdy probírat a v jakém věku stromů

Čím dříve po fyziologickém propadu plůdků probírku uděláme, tím má příznivější vliv na diferenciaci květních pupenů pro příští rok. Probírky koncem června a později diferenciaci květních pupenů zvýší nepatrně, i když velikost plodů v daném roce mohou ještě podpořit.

Probírka násady současných tzv. výkonných odrůd na slabě rostoucích podnožích má svůj význam

• již u mladých stromků vstupujících do plodnosti,
• ale týká se i stromů přeroubovaných.

Příkladem jsou některé odrůdy jabloní (Florina, Fuji, Selena) a hrušní (Amfora, Bohemica, Erika, Nela), které podle výsledků našich pokusů vyžadovaly probírku často již dva až tři roky po přeroubování nevyhovující odrůdy.

Jak jabloně, tak hrušně nakvétají podle odrůdy a polohy především v posledních letech obvykle již od konce dubna do první poloviny května. Po teplém jaru lze očekávat i časnější propad plůdků někdy i koncem května. Probírku plůdků zbývajících na stromě bychom vždy měli udělat včas, abychom ovlivnili jak diferenciaci květních pupenů, tak i velikost plodů při sklizni a abychom přispěli k vyrovnané úrodě v následující sezoně.

Foto autor