skleník

Macešky se poměrně snadno pěstují ze semene. Letní výsevy jsou určeny pro podzimní nebo jarní výsadbu. K té jarní je třeba plánovat i způsob přezimování.

Sukulenty ho zajímaly už v dětství, ale živobytím se mu staly až po třicítce, dozvěděli jsme se při návštěvě pěstitele sukulentů Jaroslava Honce.

Zahrádkář, jenž si splní sen a obohatí svou zálibu o skleník, sklidí první úrodu dřív. S létem však přijde test, zda teplomilné rostliny netrpí vedrem.

Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.

Cibuli kuchyňskou můžeme pěstovat nejen ze sazečky, ale také z přímých výsevů. Vyséváme ji buď pro kuchyňské účely, nebo se záměrem použít ji v příští sezoně jako cibule sazečky.

Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.

Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.

Projet celým Českem trvá jen několik hodin. Přesto už v únoru někde vládne zima a závěje, jinde začíná teplé předjaří. S ním i výsevy.

Šťavnatý, aromatický, sladký, s pozoruhodnou dužninou, na talíři nebo s jiným ovocem v salátové míse potěší děti i dospělé.

I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.

Pokračujeme ve sklizni okurek a začínáme sklízet papriky. Podle potřeby zaléváme, okopáváme a přihnojujeme. Znovu můžeme vysít ředkvičky.