skleník

Také v červenci má zahradní skleník své výhody, především v podobě plné sklizně plodové zeleniny. Je však třeba o rostliny dál pečovat.

Samozřejmě také zaléváme. Koncem června sbíráme první zralé plody z prvních výsadeb rajčat. Vysévat naopak můžeme pekingské zelí.

Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.

Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, abychom je chránili před chladem, přemístíme na záhon až po ledových mužích.

Ze zdravotních a hygienických důvodů skleník nikdy nepoužíváme jako místo pro ozdravování pokojových rostlin.

Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.

Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi  co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců. Sklízíme a zavlažujeme rajčata a papriky. V říjnu se již začíná ochlazovat, větráme tedy pouze přes den podle počasí. Rostliny zaléváme jen ráno. Pokud nemáme vytápění, chráníme rostliny před nočními mrazíky netkanou textilií.

Představujeme tři odrůdy révy vinné, které mohou zaujmout zahrádkáře vlastnostmi, jako je odolnost k mrazu, použitelnost na pergole nebo ve skleníku.

Člověk, zvláště pak Evropan, se odnepaměti zajímal o mnohé, co bylo spojené s dobrodružnými dálkami a tropickou exotikou. Zájem o vzdálené přírodní hodnoty se staly podnětem k zakládání prvních zoologických zahrad s chovy zvířat třeba z rovníkové Afriky. Také první vytápěné skleníky byly postaveny, proto, aby lidé mohli celoročně obdivovat krásu tropických rostlin – orchidejí, citrusů nebo kaktusů a ostatních sukulentů.