Přihlásit
Jak si v březnu zatopit bez ohně a jiné tipy k výsevu ve skleníku
Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.
Hovězí hnůj dává teplo delší dobu, nezahřívá se tak rychle. Hnůj je možné mísit s listím, pak se doba, po kterou hřeje, prodlužuje.
Zahřívá se i obyčejná sláma, kterou prohodíme močovinou nebo ledkem.
Pařeniště se vyváží zhruba do 60cm hloubky, rýhy ve skleníku by měly mít stejné parametry. Do nich navezeme čerstvý slamnatý hovězí či koňský hnůj nebo i jinou organickou hmotu. Prolejeme teplou vodou a sešlápneme. Navrch urovnáme asi 20cm vrstvu pěkné zeminy.
Ve skleníku je vhodné udělat nad tímto místem růvek. Za několik dnů se začne v prostoru „oteplovat“. Vrstva hnoje se postupem času slehává, vzdálenost od skla v pařeništi se zvětšuje, růvek ve skleníku se zmenšuje a propadá se.
Kolik tepla potřebují různé rostliny
Teplo znamená pro každou rostlinu něco jiného. Pro výsevy papriky a lilku, které začínají už v lednu, je na předpěstování potřeba asi 12 týdnů a teplo ve dne v noci 22 °C. Teplo potřebují i okurky, při roubování zeleniny by mělo být ještě tepleji, jinak roubované plochy srůstají pomalu.
Rajčatům stačí o dva tři stupínky méně (a výraznější střídání teplot ve dne a v noci), ale třeba brokolice, kedlubny, raný květák, salát, celer, pór se spokojí s teplotou pod 18 °C. A po přepíchnutí a zakořenění je vhodnější – spíše než je hýčkat teplem – spartánsky je otužovat, připravovat na výsadbu ven. Celer a velmi rané kedlubny by neměly zažít teploty pod 8–10 °C, mívají dík tomu sklon k vykvétání.
Přímé výsevy v chráněných prostorách
Prostoru k výsevu do chráněného prostoru bývá málo, a tak je dobré být při výběru přísný.
Vedle sadby, která půjde ze skleníku ven, jakmile to počasí dovolí, vysévají se zejména ředkvičky, raná mrkev, špenát, listové saláty, někde ředkev a možná i vodnice, odrůdy pekingského zelí a hlávkové čekanky odolné k vybíhání (tolerantní k délce dne) a třeba i hrášek se spokojí s přímým výsevem a s klíční teplotou pod 10 °C. Vysazuje se raný salát, kedlubny, nejranější odrůdy květáku, zelí kapusty…
Při plánování výsevů a následné výsadby je třeba vědět, že
- ředkvičky jsou ke sklizni cca za 35 dnů po výsevu,
- nejranější karotky potřebují okolo 80 dnů.
- Rané odrůdy hrachu přinášejí první sklizeň cca po 70 dnech.
- Předpěstování sadby košťálovin či salátu trvá na jaře cca měsíc, počítejte s tím, aby ve skleníku nebylo zbytečně pusto.
- Nejranější kedlubny dorůstají od výsadby ke sklizni cca 55 dnů.
Březnové počasí a venkovní výsevy
Za příhodného počasí patří už v březnu ven mák, mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, ředkev (např. Karmina), vodnice, hrášek dřeňový i cukrový, černý a ovesný kořen.
Berme si příklad z velkých zelinářů. I doma můžeme používat netkané textilie na přikrytí kultur a jejich přirychlení.
Pokud jste tak neučinili již před zimou, přikryjte venku vysazený ozimý salát, cibuli, květák, kapustu, ale i čerstvě vysazenou letošní sadbu. Ochráníte ji proti mrazíkům, ale i škůdcům.
Hlízy v chladné půdě
Topinambury mohou zůstat venku v zemi i v zimě, brambory ani jakon však ne. Topinambury jsou mrazuvzdorné. Hlízky pozapomenuté v půdě však dokážou během let záhon zaplevelit.
Velmi rané a rané brambory můžeme předklíčit, narašit doma, ve sklepě. Ven je vysazujeme, když je teplota půdy v hloubce výsadby cca 8 °C.
- Můžeme si pomoct černou fólií, které hltá sluneční paprsky a půda pod ní se významně ohřívá již v březnu, nebo výsadbou pod fóliový tunel (když se pod ním půda dostatečně zahřeje). Tunel se v době příznivé odkrývá, v době, kdy je zima a hrozí mrazíky, znovu potahuje fólií.
- Brambory před mrazíky můžeme chránit i silnější netkanou bílou textilií.
Jakon je poměrně neznámá hliznatá zelenina, vhodná pro diabetiky. Má pod zemí dva typy hlíz, ty menší na stonku slouží k rozmnožování, větší, hlouběji pod zemí jsou chutnou zeleninou, přílohou. Sází se okolo ledových mužů.