kompost

Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.

Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.

Mnoho z nás by rádo houby na zahradě pěstovalo, ale suroviny na intenzivní pěstování bývají těžko dostupné nebo nás odradí náročnost přípravy.

Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.

Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu.

Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.

Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.

V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.

Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.

Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu.

Rostlinolékař vysvětluje, s čím se také můžete setkat v zahradě, k čemu to je dobré, nebo co je třeba změnit k lepšímu. Přečtěte si, jak žije zlatohlávek a které nemoci předejít.

V Japonsku už začátkem sedmdesátých let minulého století začali zpracovávat zemědělské odpady s přispěním žížal, a tak vyrábět žížalí kompost.