kompost

Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.

Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.

Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají. 

Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.

Správnou pěstitelskou péčí o půdu podpoříme přirozenou odolnost révy vinné k chorobám i škůdcům. Zdravé vitální révové keře pak plodí kvalitní hrozny.

Zatímco některé ovocné rostliny hýčkáme jako pyšné princezny, jiné mnohdy považujeme za Popelky a Nastěnky. Necháváme na nich, aby si poradily samy.

Pojem zralý kompost je oblíbený, ale mnohdy chybí upřesnění, k čemu je zralý. Kompost používáme právě podle míry jeho zralosti.

Během roku vzniká na zahradách množství bylinného a dřevního odpadu od trávy přes větve až po listí. Živiny z nich vrátíme půdě v kompostu.

Kořeninové a léčivé bylinky lákají k pěstování. Liší se však svými požadavky na závlahu a oslunění. Tyto rozdílné podmínky poskytne bylinkám právě spirála.

Na podzim se na zahrádkách hromadí množství organické hmoty dobře využitelné ke kompostování. Díky tomu můžeme mít k dispozici čerstvě kompostovanou zeminu už na jaře.

Je pro výživu slivoně lepší udržovat půdu pod stromy bez plevelů a trávy, nebo to nemá větší význam? A jak se starat o přísun živin?

Většina rostlin označovaných pojmem zelené hnojení v podstatě není formou hnojiva. Přesto zlepšují kvalitu půdy.