Kdy a proč dochází k zasolení zeminy?

K zasolení půdy dochází v přirozených podmínkách poměrně vzácně. Zpravidla se jedná o místa se suchými klimatickými podmínkami.

Zasolení vzniká vzlínáním spodní vody do svrchních vrstev, kde se postupně hromadí rozpustné soli. Ty jsou však většinou pro rostliny neužitečné a při vysoké koncentraci nakonec škodlivé.

Tam, kde je klima hodně suché se zvyšuje možnost zasolení půdy

V normálních nebo dokonce vlhčích klimatických podmínkách je naopak množství vody přiváděné do půdy zpravidla větší, než podíl vody, která se vypařuje. Přebytek vody prosakuje do spodních vrstev a vyplavuje rozpustné soli, které by se jinak hromadily v oblasti kořenů a přispívaly k zasolování půdy.

Velké množství živin zapříčiní zasolení ve skleníku

I ve skleníku může dojít k zasolení substrátu.  Květiny a zelenina, které zde pěstujeme jsou vesměs náročné na živiny, což nutí zahrádkáře k intenzivnějšímu hnojení. Při nedostatečné zálivce nedochází k vyplavovaní solí. Naopak mohou  být rozpustné soli ze spodních vrstev vynášeny nahoru, kde se hromadí v oblasti kořenů. Zasolení dále napomáhá hromadění doprovodných, balastních, látek.

Při nedostatečné zálivce se soli nevyplaví

Na zasolování půd a substrátů, se nejvíce podílejí chloridy. Dostávají se do substrátů pravidelně hnojivy a zálivkovou vodou. Totéž platí o sodíku, který je v půdě rovněž plně rozpustný.

Méně nebezpečné jsou sírany a rovněž fosforečnany, které jsou v půdě málo pohyblivé a přispívají k zasolení omezeně.

K vyššímu zasolení jsou zvláště citlivá klíčící semena a mladé rostliny.

Překročí-li koncentrace půdního roztoku určitou hranici, může různým způsobem poškodit růst rostlin a příjem vody kořeny je brzděn. Na rostlinách se to projevuje omezením růstu, v těžších případech až zakrslým vzrůstem, malými, sytě zelenými listy a zasycháním okrajů listů.

Poškození kořenů způsobuje zhoršený příjem železa a rostliny trpí jeho nedostatkem, který se projevuje chlorózou mladých listů.

Citlivost rostlin k zasolení

(měří se elektrická vodivost vodního výluhu v mS.cm^-1)

nejcitlivější rostliny (horní hranice 0,5)

některé kapradiny a rostliny z čeledi vřesovcovitých

velmi citlivé (0,75)

většina orchidejí, primule, kamélie, rychlený salát

citlivé (1)

bromélie, cibulnaté a hlíznaté rostliny, anturie, gerbery, fuchsie, rychlená kedlubny

středně citlivé (1,25)

alstromérie, růže, begonie, bramboříky a skleníková rajčata

náročné (1,6)

pelargonie, poinsettie, hortenzie, saintpaulie, + většina hrnkových rostlin okrasných listem a skleníkové okurky

velmi náročné (1,8)

karafiáty, chryzantémy, palmy

Na čem závisí škodlivost

Platí, že čím vyšší je obsah organické hmoty, a čím vyšší je udržovaná vlhkost substrátu, tím nižší je negativní účinek zvýšeného obsahu solí.

V zasklených plochách nejvíce působí na koncentraci půdního roztoku:

• závlahová voda,
• vysoká teplota,
• výpar,
• intenzivní mineralizace organické hmoty.

Při podezření na vysokou koncentraci solí v zemině, uděláme zkoušku klíčení se salátem. Vyklíčí-li u jinak dobře klíčivého semene salátu méně než 50 % semen, svědčí to o zasolení.

Nejdůležitějším opatřením proti zasolení

Zalévání dešťovou nebo měkkou vodou snižuje nebezpečí zasolení

• Přizpůsobíme hnojení potřebě živin. Dlouhodobě nedodáváme více živin, než mohou pěstované rostliny přijmout.
• Časově sladíme nabídku živin s růstem rostlin. Potřeba živin na počátku vegetace je nižší, v období hlavního růstu nejvyšší a při jeho ukončení resp. ve zralosti opět nižší.
• Přednost dáváme hnojivům bez balastních látek, jako je močovina, síran draselný, hořká sůl či síran hořečnatý a jiné.
• Používáme spíše vícesložková hnojiva, která obsahují 50 a více % živin a mají draslík v bezchloridové formě.
• Část hnojiv aplikujeme mimokořenovou výživou.
• Ochranou je také zálivka měkkou vodou, nejlépe dešťovou.
• Zvyšujeme obsah organické hmoty v půdě.

Pokud se navzdory všem těmto opatřením vyskytne vysoký obsah solí v půdě nebo v substrátu, je třeba provést vyplavování s velkým množstvím měkké vody. Ve skleníku můžeme počítat v průměru se 100 litry na 1 m².

Foto Shutterstock