Přihlásit
Jak využít zahradní organický odpad s příznaky chorob
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
V praxi se setkáváme hned s několika přístupy, jak se lidé o organický odpad starají:
- Skončí na nepovolené skládce.
- Pálí ho.
- Nechají ho odvézt v hnědých popelnicích.
- Zbytky rostlin zarývají či zaorávají do půdy.
- Odpad hromadí a kompostují.
První dva způsoby rozhodně nedoporučuji. Je třeba vědět, že organická hmota je pro zdravý růst pěstovaných rostlin nepostradatelná. Když s ní budeme dobře hospodařit, ušetříme si výdaje za nákupy ve formě různých komerčních preparátů a hnojiv a zvýšíme úrodu. Proto je nejvhodnější tento organický odpad zarývat anebo kompostovat.
Organický odpad a obavy ze zamoření
Občas se však bojíme, že si pozemek zamoříme zárodky patogenních mikroorganismů nebo semeny plevelů. V žádném případě se však nemusíme obávat používat odpad ze zdravých rostlin nebo jejich částí.
Bylo by značně zdlouhavé a složité vyjmenovávat, co je a co není možné kompostovat nebo zarývat v případě, že je organický odpad nějak napadený.
V naprosté většině případů se nemusíme bát takto likvidovat nadzemní části napadené houbovými nebo virovými chorobami.
Bez obav můžeme kompostovat nebo zarývat:
- listy jabloní a hrušní napadených strupovitostí,
- listy hrušní napadené rzivostí,
- rostliny okurek napadené plísní,
- listy, plody nebo větvičky peckovin napadené virovými neštovicemi - šarkou.
Totéž platí o ovoci napadeném moniliovou hnilobou, které by v žádném případě nemělo zůstat na stromech nebo pod nimi.
Je tu však jedno ale:
Nejpozději do konce února napadený organický odpad převrstvíme dostatečnou vrstvou dalšího materiálu, ať už zeminou, trávou nebo jiným inertním odpadem. V případě zarývání je třeba tyto zbytky zcela zakrýt zeminou. Nejlepší je dávat je na dno předem vyrytých brázd.
Kořenové choroby, škůdci a organický odpad
Kdybych měl vytvořit nějakou obecnou poučku, co je možné kompostovat a co do kompostu nepatří, pak bych řekl, že do kompostu zásadně nepatří materiál napadený chorobami nebo škůdci, kteří se vyskytují a škodí na kořenech a ostatních podzemních částech rostlin.
Jde především o:
- nádorovitost kořenů brukvovitých,
- fusariové hniloby nejrůznějších rostlin,
- bílou sklerociovou hnilobu cibulovin,
- háďátko zhoubné apod.
Neměly by tam přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde je již problém – ne každý zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální nebo houbovou. Naštěstí těch bakteriálních je jen velmi málo:
- bakteriální spálu jabloňovitých
- bakteriální hnilobu a vadnutí muškátů
- bakteriální hnilobu hlíz bramboru
- bakteriální nádorovitost kořenů.
Většina výše vyjmenovaného je původu houbového.
Dalším možným způsobem, jak omezit infekčnost kompostu, je aplikace dusíkatého vápna. Rozhodně ho však nedoporučuji používat už při zakládání samotného kompostu, protože by se tím zpomalily kompostovací procesy.
Hotový, mírně vlhký kompost můžeme dezinfikovat, jestliže ho prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m3) a překryjeme ho na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem. Následně jej musíme opět přehodit.
Kompostování plevelů. Ano či ne?
Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. Pokud se jedná o běžné plevele množící se semeny, pak je zcela bezproblémové kompostování těch, které ještě nevytvořily semena.
Určitou výjimkou je např. pěťour. Jeho semena totiž dozrávají i v případě, že ho vytáhneme ze země ještě jako kvetoucí rostliny. Obdobně je na tom ptačinec, který vytváří semena po celou dobu vegetace.
Tipy na likvidaci plevele před kompostováním
Plevele, ale například i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že bychom ho neměli přímo kompostovat, můžeme vložit po menším množství do průhledných plastových pytlů. Ty po uzavření uložíme tak, abychom co největší jejich plochu vystavili dlouhodobějšímu slunečnímu svitu.
Po určité době se rostlinný materiál promění v nevábně vonící břečku. Tu můžeme následně umístit na kompost, aniž bychom se báli, že v ní přežívají semena plevelů nebo zárodky chorob.
Co však udělat s plevelem, který se množí kořeny, kořenovými oddenky, výběžky a cibulemi? K takovým plevelům patří velmi známý pýr nebo čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní. V běžném kompostu většinou přežijí, proto především jejich podzemní části, nejprve důsledně usušíme.
Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde zajistíme, že nemohou zakořenit. Např. na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod. Jakmile i jejich podzemní orgány uschnou, bez obav je můžeme uložit do kompostu.
A co rostliny ošetřené postřikem?
Jak bychom měli naložit s rostlinami, které jsme ošetřili nějakým přípravkem na ochranu rostlin? Určitě bych se toho nebál, protože v průběhu kompostování se z kompostovaných rostlin jakákoliv rezidua ztratí a to i v případě, že by v době ukládání do kompostu v nich ještě nějaká byla.
Je tu však jedna výjimka
Pokud dáme do kompostu větší množství trávy, kterou jsme před posečením ošetřili přípravky s obsahem clopyralidu, některé rostliny mohou hůře růst. Proto pro jistotu doporučuji první seč trávy po ošetření přípravkem s touto látkou do kompostu raději neukládat.
Na závěr bych jen připomněl, že řádně založený kompost se nejméně ve svém středu zahřeje na 50 až 70 °C, což je teplota, kterou naprostá většina patogenních organismů nepřežije.
Foto autor