Réva vinná

Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu.

Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.

Podlomem se rozumí vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři. Raší jak očka z dvouokých a zásobních čípků nebo tažňů, tak i ze spících oček.

Řadě pěstitelů révy se stalo, že jim ze zakoupené sazenice vyrostla jiná odrůda, než kterou si vybrali. Co s tím? Řešením je roubování révy.

Révu sázíme do půdy prohřáté na 10 °C. Termín, kdy zem dosáhne této tzv. vegetační nuly pro révu vinnou, se podle oblasti liší, ale zhruba nastává v době od 20. dubna do konce měsíce.

Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.

Zahrádkáři zpravidla načasují zimní řez révy na konec února až začátek března. Zabrání tím intenzivnímu slzení – vytékání mízy z řezných ran.

Správnou pěstitelskou péčí o půdu podpoříme přirozenou odolnost révy vinné k chorobám i škůdcům. Zdravé vitální révové keře pak plodí kvalitní hrozny.

Pěstovat révu na zahradě se záměrem kvasit mošt či hrozny, školit i lahvovat víno, to chce dobře zvolit moštové odrůdy. Třeba se vám budou hodit následující dva tipy.

Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce zvlhčené je zabalíme do igelitového sáčku. Skladujeme v chladničce, sklepě apod.

Každý zahrádkář je svým způsobem sběratel zajímavých odrůd. Platí to také o těch pěstitelích, kteří se věnují stolním odrůdám révy vinné.

Vinohradnické oblasti v Čechách s nadmořskou výškou do 300 m jsou považovány za severní okrajovou hranici pěstování révy. Přesto lze révu pěstovat i výš.