Výsadby révy vinné na zahradě: termín, teplota půdy, postup

Révu sázíme do půdy prohřáté na 10 °C. Termín, kdy zem dosáhne této tzv. vegetační nuly pro révu vinnou, se podle oblasti liší, ale zhruba nastává v době od 20. dubna do konce měsíce.

Sazenice révy necháme až do výsadby uloženy ve studeném a stinném sklepě. Většina pěstitelů je uchovává ve vlhkém písku.

Pozemek bychom měli mít už od podzimu zrigolovaný. Oschlou půdu můžeme nyní srovnat hráběmi.

• Pokud máme sazenice révy, ale nevěnovali jsme přípravě stanoviště žádnou péči, raději sazenice vysadíme na rok volně do záhonu (do větších kontejnerů) a na trvalé stanoviště je přesadíme až příští jaro. Možná tím rok ztratíme, ale réva se nám za desítky let, kdy poroste na dobře připraveném stanovišti, mnohanásobně odmění.

Nezavoskovaná sazenice. Na rozhraní roubu a podnože se v půdě mohou tvořit rosné kořínky. Foto P. Pavloušek

Sazenice v prvním roce. Raději ji vyvážeme, aby se nevylomila. Foto P. Pavloušek

U zavoskované sazenice může být roub cca 5 cm nad zemí, nemusí se zahrnovat zemí; foto I. Dvořák

Vzdálenosti a hloubka výsadby révy

Vytyčíme si spon, tedy vzdálenost mezi jednotlivými keři, popřípadě mezi řadami. V zahrádkách většinou sázíme jen ke zdem domů. Odrazí k révě více tepla a světla, odborníci mluví o vyšší sumě aktivních i efektivních teplot a vyšší heliotermické hodnotě. Ke stěně vysazujeme révu do jedné řady.

Zvolíme-li střední vedení, tj. asi 90 cm. Sazenice budeme vysazovat zhruba 1 m od sebe. Jako oporu pro budoucí keře použijeme železné tyče (roxory), které potřebujeme 1,5 m dlouhé. Zatlučeme je 0,5 m do země, podle provazu do roviny, aby plodonosné keře pěkně vypadaly.

Jamky pro výsadbu révy vyryjeme až v den vysazení, aby nám zbytečně nevysychaly. Jamka má zhruba hloubku délky sazenice, tj. 30 cm.

Sazenici v jamce zahrnujeme až ve chvíli, kdy se voda zcela vsákne.

Sazenici umístíme do jamky šikmo, naroubovanou částí k roxoru. Jamku i se sazenicí nejprve zasypeme do poloviny dobrou zeminou (může být smíchána s kompostem i trochou písku) a zalejeme. Zaléváme asi 3–5 l vody a zahrneme zbytek jamky.

Rašení révy

Je-li sazenice v místě srůstu podnože a roubu zavoskovaná, může tato část vyčnívat nad terén (asi 5 cm). Není-li, je třeba navršit na roub zeminu kvůli vysychání oček. Poté už jen čekáme až nám horní jedno až dvě očka vyraší. Rašení může nastat až po třech týdnech v závislosti na klimaticko-půdních podmínkách.

Rašící sazenice révy vinné; foto P. Pavloušek

• Chceme-li zkontrolovat zda réva raší, musíme zeminu odkrýt velmi opatrně, abychom rašící očko nevylomili. Jeho báze je velmi křehká.
• Vyrašené letorosty během vegetace v prvním roce uvazujeme k opoře provázkem, aby se větrem nebo prudkými dešti nevylomily. Vylamujeme u nich zálistky a při velkém suchu je můžeme i zalévat.

Nesmíme zapomenout ani na ochranu proti okusu zejména zajíci a domácím zvířectvem. U nezavoskovaných sazenic odstraňujeme i tzv. rosné kořínky, které vyrůstají těsně pod zemí z naštěpované části.

Foto P. Pavloušek, I. Dvořák