Réva vinná

Naše zahrady mají většinou mírné mikroklima, je proto snadné pěstovat hroznové víno i mimo vinařské oblasti.

Skleník během vegetace stíníme různými způsoby: nátěry, rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy.

Pro révu vinnou  volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.

Při návštěvě na první pohled poznáte, že pěstiteli réva učarovala. Navíc má velký přehled o stolních odrůdách a to nejen proto, že se z okna svého domu dívá na vinohrad.

Připomeňme, že odrůdy révy vinné, jejichž chuť je označována jako jahodová, pocházejí většinou z USA a jsou výsledkem křížení s botanickým druhem Vitis labrusca.

Dobré víno se těší dobré pověsti, a tak je přirozené, že mnozí jeho ctitelé si osvojili pečlivý výběr na míru vlastním chutím. Vína si o takový přístup říkají.

Chybějící opylení se projevuje vadou plodů. U révy se na hroznech místo bobulí vytvoří kuličky podobné hráškům a od toho je odvozen i název této abiotické poruchy.

Bezsemennost révy vinné patří mezi významné vlastnosti stolních odrůd a je v celosvětovém měřítku velkým cílem všech šlechtitelů.

Nejchladnější měsíce roku se nehodí pro řez vinné révy. Neořezaný keř révy totiž snáší zimní mrazy lépe, než keř, který bychom ořezali.

Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.

Problémy s výživou révy na zahradě bývají spojeny s místem výsadby. Poměrně mohutný kořenový systém révy narůstá hluboko pod zem i do značné šířky.Hlavní kořeny často zasahují do hloubky několika metrů. Vedlejší kořeny, které jsou důležité pro příjem živin, vytvářejí hlavní hmotu v půdním horizontu 40–70 cm. Je proto důležité, aby réva vinná nebyla vysazená přímo u zahradních staveb, které mají základy.

Roztoči vlnovník a hálčivec poškozují révu jako první v sezoně. Abychom keře ochránili, měli bychom umět škůdce včas identifikovat.