Jádroviny

I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.

Představme si: Máme volné dny, je pěkné počasí, na zahradě roste třešeň ptáčnice a také naše oblíbená odrůda téhož druhu. Že bychom si konečně zkusili roubování?

Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.

Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.

Půdu využívanou pro pěstování ovocných stromů, která neobsahuje vápník, je třeba dohnojit vápenatými hnojivy: vápencem či raději dolomitickým vápencem.

Mírným řezem podpoříme plodnost, hlubším řezem dáváme zelenou růstu dřeva. Vodorovné větve plodí víc, svislé skoro nic. Jak řezat jabloně či hrušně, aby plody potěšily?

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně.

Jaká množství plodů, jaký díl úrody můžeme očekávat od jádrovin, peckovin, ořešáku nebo méně tradičních stromů, jako je moruše, mandloň, červený jeřáb, oskeruše?

Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci.

Pěstování jabloní se neobejde bez pravidelného obnovovacího řezu. Tímto řezem lze zvýšit úrodu i kvalitu plodů a zlepšit rovnováhu mezi růstem a plodností stromu.

Miroslav Přasličák žije a sadaří u česko-polské hranice v podhůří Nízkého Jeseníku. Hodnotí, kterým odrůdám jabloní se u něj na Bruntálsku daří nejlépe.

Proč některá jablka na koncích výhonů bývají drobnější než ostatní, které většinou na zahradě sklízíme? Nebylo by lepší zkrátit tyto výhony již při jarním řezu?