Články

Ozdobné plody okrasných dřevin krášlí zahrady dlouho do chladného podzimu, dokonce i během mrazivé zimy.

„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.

Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám? Máme kmen uskladnit na topení, nebo je třeba jej co nejrychleji spálit?

Zejména u mladších stromků, které mají ještě hladkou kůru, kontrolujeme na podzim, zda ve spodní části kmenů ovocných stromů nejsou stopy po hraboších. Mladá kůra kmenu je ohrožena okusem více než tvrdá a hrubá kůra starších stromů. Zjistíme-li přítomnost hrabošů, měli bychom hlodavcům zabránit v tom, aby pod stromem našli úkryt. Hraboši se neukládají k zimnímu spánku a mohou tedy i pod vrstvou mulče nebo napadaného sněhu celou zimu okusovat kmeny a způsobit nenapravitelné škody.

Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady.

Potěšení z prvních jarních květů začíná vlastně už na podzim. V září a říjnu hledáme na svých zahradách nejvhodnější místa pro výsadbu cibulovin. Možností je dost.

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?

Příprava pelargonií na příchod zimy a na stěhování pod střechu začíná kontrolou. Rostliny musí být zdravé bez chorob, plísní a škůdců.

Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.

Připravujeme jámy a záhony pro podzimní výsadbu opadavých listnatých stromů, keřů, růží. Vysazené dřeviny stíníme tkaninou. Za sucha zaléváme i ty starší.

Poruchy genové výbavy se ve světě rostlin vyskytují v mnoha formách. Některé jsou neslučitelné s dalším vývojem semenáče, jiné zatraktivní vzhled druhu.Poměrně častou genetickou vadou je je porucha tvorby chlorofylu. Jestliže rostliny nejsou vůbec schopny vytvářet chlorofyl, jedná se o albinismus. Ten je však pro postižené rostliny smrtící (letální), a proto se s ním můžeme setkat jen u mladých semenáčků.

Na českém území jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní.