Ovocná zahrada
23. 11. 2019
1 minuta čtení

Které větve vyřezávat při zmlazování různě velkých stromů

Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.

Ve vrchní třetině nižších stromů, kde je růst nejbujnější, neponecháme dlouhé a silné větve. V koruně vysokokmene můžeme takové jednotlivé nechat růst, u polokmenů raději jen slabší, které rostou pokud možno vodorovně.

Zmlazování stromů v sadu
Způsob prosvětlení koruny určuje také její tvar; foto Shutterstock

Ve střední části koruny vysokokmenu i polokmenu ponecháváme pouze 3-4 středně silné a středně dlouhé vedlejší, případně kosterní větve, aby měly vůči spodním větvím dostatečnou mezeru. Seřezáváme je vždy až ke koncovému výhonu, ležícímu pod mírným úhlem.

Spodní skupina větví se skládá zpravidla ze 3-4 kosterních větví a z 1–2 vidlicovitých ploše směřujících bočních větví. Tam odstraňujeme nejslabší větve, kosterní větve pak zkrátíme jen asi o 1/3.

Stranou rostoucí plodné dřevo v koruně zkracujeme jenom mírně, abychom zachovali u stromu alespoň středně vysokou sklizeň. Tam, kde je postranní obrost hustý:

  1. U vrcholu větví silnější rozvětvení zkrátíme.
  2. Dlouhé plodné oblouky (převislé postranní dřevo) zkrátíme asi na 1/2 délky a to i u vzhůru směřujících výhonů.
  3. Přehoustlé plodné paroží (plodné dřevo) prosvětlíme.

Pro ošetření vzniklých ran používáme přípravky s obsahem fungicidů proti houbovým chorobám a obsahem stimulačních látek.

Zmlazená starší jabloň
Zmlazený starší strom; foto Shutterstock

Kdy zmlazovat ovocné stromy

Podle oblasti pěstování lze jádroviny takto řezat už od druhé poloviny listopadu a v bezmrazém období klidně až do jara a poté od konce srpna do konce září.

Peckoviny řežeme popsaným způsobem raději až v pozdním předjaří, když začínají jevit známky rašení, i během kvetení.

Přístup k řezu, dobu řezu a jeho intenzitu ovlivňuje více faktorů:

  • nejen teplotní a srážkové poměry oblasti,
  • ale i kvalita půdních podmínek,
  • předchozí péče,
  • zdravotní stav stromu.
Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

– / 5
(0 hodnocení)
Diskuze 5
J
Jakub
Než tenhle popis, tak se podívejte raději na nějaká videa nayoutube kde to profíci předvádějí a komentují. Tam kdo nepochopí ať to raději nezkouší :-)
Z
zahradkari Odborník ČZS
Každý strom, každý pohled je jiný. Když budete číst články, knihy, třeba se hned nechytnete, až na druhé, pomalé čtení. Jako u tohodle článku. Můžete koukat na nějaké video s výkladem - bude vám to hned jasné. Ale jak přijdete ke svému stromu, budete na tom zase, jako když se díváte na fotku stromu, bez toho, že by vám ten, kdo řeže říkal, proč zrovna řeže nebo řezal tohle. Kolikrát jeden rok říznete, abyste si připravil řez v roce následujícím. Takže když někomu řežu prvně stromy, ptám se, jestli si vezme příští rok někoho jiného, nebo to budu dělat zase. Jinak děláte řez jednorázový, jinak řežete, když víte, že to bude jen na vás a nikdo do toho nebude mluvit. Nebojte se, i když je to vše na vaši odpovědnost, strom se s tím vyrovná. (Pokud se o něj staráte během vegetace.) Řezy naznačené barvami Otečkoval jsem tu fotku, očísloval. 1. Strom s +- průběžným kmenem Modře kosterní větve Žlutě polokosterní Červeně řezy prosvětlovací, zmlazovací (v průběhu let), u slabších větví a větviček na podporu větvení, tvorby plodného obrostu. V koruně nejsou žádné vlky (a při tomhle řezu jich určitě narostlo dost a dost. Zeleně zóna plodného obrostu na jednotlivých větvích – prostě „mladé konce“ větví s květními pupeny. A je jich tam dost. 2. Strom s kotlovou korunou Jen kosterní větve s opečovávanými větvemi dalších řádů, s plodným obrostem A ještě tip: Ukázka mírného zmlazení na fotografiích je také v článku o řezu hrušní, který napomáhá tomu, aby strom plodil každý rok.
V
Váňa L.
Pane Oto, podívejte se na druhý obrázek, tam je to jasné. To co jde kolmo se vyřízne, nechává se postranní tenčí, často bez zakracování. Jeden důvod je otevření, prosvětlení koruny, další potlačení růstu. "Vodorovné větve" nemají tendenci nijak výrazně bujnět. Na nich se tvoří úroda. Také je upravujeme, ale spíše jen proto, aby se na nich obnovoval plodný obrost. Pěkné ovoce bývá, podle odrůdy, na větvích 2-4(5) letých. Spíše v husté koruně uvolňujeme prostor okolo nich, aby měly dost světla a slunce, aby na nich narostla pěkná úroda.
O
Ota
Tam to vypadá, že z větví je odstraněn všechen drobný obrost, a nechané jen průběžné větve. Uprostřed většina vrcholových větví trčí skoro svisle nahoru. Autor píše stranou rostoucí plodné dřevo v koruně zkracujeme jenom mírně - to tam prakticky nevidím nebo nevím, co je tím myšleno (mimo jedné větvičky v levém horním rohuobrázku). Navic na tom spodním obrázku velmi těžko rozeznávám / oděluji jednotlivé tři třetiny o kterých se baví. Ve strřední části - "ve střední části koruny vysokokmenu i polokmenu ponecháváme pouze 3-4 středně silné a středně dlouhé vedlejší, případně kosterní větve". Které to na tom spodním obrázku jsou, když jich tam vidím cca okolo 10 - 12?
E
Eva
Kloním se k názor Oty. Máme na zahradě po předchozích majitelích velmi staré a velmi velké jabloně a třešně, které potřebují prořezat (omladit). Názorný náčrtek by pomohl.
O
Ota
Ač řežu amatersky stromky a chtěl jsem se poučit, tak takto formulované jsem nepochopil. Např. "U vrcholu větví silnější rozvětvení zkrátíme" u vrcholu znamená nahoru směřující nebo vrchol je synonymum pro konec větví i když jsou třeba vodorovné? Co je míněno "silnějším" rozvětvením, jak a kde zkrátit? Asi by k potencionálně zajimavému tématu pomohly jednoduché náčrty.
S
Simon
Souhlasím s Vami
P
Pavel
Přesně tak,měli by si uvědomit,že toto čte laik.
K
Karel Vacek
To platí jenom v soukromých sadec. To co vysadí obecní nebo měsstský úřad z dotovaných stromků zůstává svému osudu, pokud některé přežijí, Vyhozené peníze - hospodáři!!!