Články

Jabloně v zahradách a sadech patří mezi cizosprašné ovocné stromy, které se opylují navzájem. Potřebují kvést v téže době a také hmyz.

Barevné listí, šišky, bukvice, žaludy, bobule jeřabin, hlohu, dřínu, rakytníku, dřišťálu, ptačího zobu, kaliny, malvičky šípků, kaštany, kdoule nebo mišpule... Odnesme si kousek této podzimní poezie domů a použijme ji při výrobě věnečku pro balkon, verandu či dveře, aranžovat můžeme i truhlík za okno. Inspirace je dost i na dušičkovou dekoraci.

V našich zeměpisných šířkách a délkách nemají kaktusy úplně ideální podmínky k růstu. Především jim schází dostatek slunečního svitu během podzimních a zimních měsíců. Paradoxně jim také nevyhovuje přehřáté prostředí špatně větraných skleníků během nejteplejších letních týdnů. Svou významnou roli hraje často nevhodně namíchaný substrát.

V roce 1789 zaslal ředitel mexické botanické zahrady pan Vincente Cerventes do Madridu první jiřinky jako užitkové rostliny.

V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychle se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.

Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi  co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců. Sklízíme a zavlažujeme rajčata a papriky. V říjnu se již začíná ochlazovat, větráme tedy pouze přes den podle počasí. Rostliny zaléváme jen ráno. Pokud nemáme vytápění, chráníme rostliny před nočními mrazíky netkanou textilií.

Ve srovnání s létem stoupá v podzimní zelenině obsah dusičnanů. Pěstitelé mohou dodržením některých zásad snížit množství dusičnanů.Nízký obsah dusičnanů v zelenině požadují i zdravotní a hygienické normy. Vhodné pěstitelské postupy a opatření mají smysl také kvůli významu zeleniny pro zdravou výživu.

Přestěhujeme choulostivé vodní rostliny do zimovišť, z jezírek odstraníme veškeré odumřelé nebo odumírající rostliny a listy. Agresivní rostlinné druhy omezíme a zajímavé pobřežní a bahenní rostliny množíme dělením trsů.

Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.

Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.Pro suché kytice a aranžmá jsou nejvděčnějšími rostlinami v zahradě: žlutě kvetoucí řebříček (Achillea filipendulina), máčka alpská (Eryngium alpinum), bělotrn (Echinops), štětka (Disipace), plesnivka perlová (Anaphalis margaritacea), šáter (Gypsophila), paznehtník (Acanthus), okrasné česneky (Allium), makovice (Papaver), měsíčnice roční (Lunaria annua), mochyně zahradní (Physalis alkekengi) a všechny traviny.

Na přelomu září a října začínáme s přípravou bylinkové zahrádky na zimu. Na příští rok můžeme vysévat heřmánek, k zimnímu přirychlování přemístíme pažitku.

Koláče, štrúdly, kompoty, pyré... Úrodu jablek využijeme na mnoho způsobů. Experimenty a netradiční recepty zpestří zásoby zavařeného ovoce.Zajímavá a neobvyklá je jablečná marmeláda s růžovými lístky. Růže stolisté rozkvétají i koncem léta. Nemají už tolik květů jako v červenci, ale na přípravu marmelády budou stačit. Lístky růží jsou při sběru světle růžové, svařením a louhováním pustí krásně růžovou barvu a zesílí jejich aroma. Jablka dodají nakyslost, obě chutě a vůně se propojí, vzájemně zvýrazní a nepotlačí jedna druhou.