Články: Zdroj: časopis Zahrádkář

Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme.

Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.

Zejména mnohokvěté a miniaturní růže se daří množit zelenými řízky. Metodu však můžeme s úspěchem použít také u velkokvětých čajohybridů.

Přirozený červnový propad plodů ovocných stromů má nejčastěji příčinu v nedostatečném oplodnění, v aktuálním výskytu škůdců, v nepříznivém počasí během kvetení nebo v nedostatku výživy a vláhy.

Méně časté, ale známé druhy zeleniny, jako je rebarbora nebo chřest, mají sezonu na jaře. Naopak křen vyžaduje drobné pěstitelské postupy na podzim.

Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.

Sázíme všechny liány, které jsou k mání s hrnkovým balem. Popínavkami zkrášlíme zdi, stěny, loubí, ploty, kmeny, pergoly a další zahradní konstrukce nebo dekorace.

Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.

Korunku meruňky tvarujeme před rašením jen 2–3 roky po výsadbě. Pak ve stadiu červeného poupěte nebo raději v květu jako prevenci mrtvice.

Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně.

Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18 °C.

V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.