Články: Zdroj: časopis Zahrádkář

Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.

Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.

Letničky, které vyžadují předpěstovat s velkým předstihem a ve vytápěném skleníku, můžeme nyní vysévat. Patří k nim například gazánie.

Sněží-li v prosinci v nížinách, většinou tam sníh dlouho nevydrží. V ovocné zahradě tak lze dodělat, co jsme nestihli. Horské zahrady už většinou odpočívají.

Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.

Zahrada se ukládá k zimnímu odpočinku. Okrasné stromy a keře střídají podzimní odstíny barev, které se tu a tam rády vykoupou v odlivu slunečních paprsků.

Vybíráte-li, co ještě stihnout, než chlad vytěsní ze zahrady barvy listopadu, využijte tipy k výsadbě odrůd ovoce či rady, co s půdou po sklizni zeleniny.

S ochranou plodin před škůdci celoročně pomáhají různé druhy ptáků. Do zahrady je přilákáme jak zimním krmením, tak hnízdními budkami.

Příznaky strupovitosti se objevují zejména na stromech ve vyšších a uzavřených polohách, v údolích. Častěji za vlhčího počasí a v přehoustlých korunách.

Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh.

Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.

Ve vyšších polohách dokončíme sklizeň pozdních odrůd: Sklízíme slivoně, jako je Domácí velkoplodá, pozdní jablka (Luna, Topaz aj.) a hrušky (Erika aj.).