pastinák

Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?

Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled pozná, kdo z těch dvou je kdo.

Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.

Petržel zahradní je dnes věrnou souputnicí mrkve, ale v minulosti ji svým významem předbíhala. Samozřejmou součástí české kuchyně se stala už před staletími.

„V krabici s několika sáčky můžeme mít schovanou celou zahrádku včetně mnoha druhů letniček,“ otvírá Josef Černý víko nové pěstební sezony. Zahradník a šlechtitel Josef Černý z Jaroměře na Náchodsku použil svůj příměr v článku o letničkách, ovšem téma výsevů se v prvním vydání Zahrádkáře roku 2020 příznačně objevuje na dalších několika stránkách.

Jak poznat, kdy začít se sklizní kořenové zeleniny? Například polehlé a popraskané spodní řapíky listů celeru bulvového značí, že můžeme začít.

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?