
Ze záhonu sklízíme celer a další poslední letošní zeleninu
Jak poznat, kdy začít se sklizní kořenové zeleniny? Například polehlé a popraskané spodní řapíky listů celeru bulvového značí, že můžeme začít.
Celer bulvový má hluboký kořenový systém, proto rostliny dobře podryjeme a až pak vytáhneme ze země. Opatrně zkrátíme kořeny a odstraníme listy. Řezem nesmíme poškodit bulvu do hloubky. Takto ošetřený celer necháme 3–4 dny vydýchat a až se zacelí ranky, dáme ho do sklepa k uskladnění.
- Mladé listy můžeme usušit nebo zamrazit a používat během zimního období jako listy petržele, nebo pažitky.

Pastinák sklízíme opatrně, nejlépe v rukavicích, protože má v listech větší množství alergenů a může způsobit zarudnutí pokožky.
- Sklízíme k rychlení dlouhé kořeny čekanky salátové, horní části mají být alespoň 6–7 cm široké. Po očištění je dáme do sklepa do přepravek s vlhkým pískem a necháme alespoň dva měsíce odpočívat, než přistoupíme k rychlení.
Sklízíme poslední ředkvičky, saláty hlávkové a listové, pekingské zelí. Červené formy salátů a čekanek jsou v této době nejkrásnější. Jejich vybarvení je způsobeno většími výkyvy denních a nočních teplot.

- Vyrýváme trsy pažitky a necháme je v přepravkách zatáhnout a oschnout. Takto sklizené cibulky by měly lehce přemrznout, aby byly připravené k rychlení během zimního období. Než je použijeme k nahrnkování a rychlení, uložíme je v chladném skladu. Vyhovující teploty jsou kolem 1–2 °C.
Sklízíme pozdní košťáloviny – kapustu hlávkovou, poslední květáky a kedlubny. Kadeřávek a kapustu růžičkovou sklízíme později po prvním přemrznutí nebo během zimních měsíců.
- Křen vyryjeme a uskladníme ve sklepě ve vlhkém písku, aby byl k dispozici během celé zimy. Při sklizni kořenů můžeme odebrat postranní kořeny v délce asi 20 cm a tloušťce 0,5 cm. Budou nám na jaře sloužit jako kořenové řízky, pro vypěstování nového mladého křenu pro následují rok. Během zimy je založíme také do vlhkého písku.

Kterou zeleninu necháme přezimovat
V říjnu vysazujeme ozimý salát vysetý v září. Zářijové výsevy špenátu a kozlíčku polníčku přikryjeme chvojím, abychom předešli jejich vymrzání v holomrazech. Přezimují také česnek, cibule, pór, pažitka, kapusta růžičková, kadeřavá a ozimá hlávková a naťová petržel.