Přihlásit
Mrkev a petržel; jaké potíže letos pěstitele nejvíce potrápily?
Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?
Na výstavách pro vás často bývám v roli poradenské služby. Letos jste se na mě obraceli především s problémy, které se týkaly kořenové zeleniny. Šlo zejména o praskání kořenů a jejich dělení. Pochmurnatky bylo naopak poměrně málo.
Co se právě pochmurnatky týká, doporučuji pořídit si odrůdu Flyaway a tam, kde sejeme jen jeden řádek, vysít řádky dva. Pokud máme řádků více, necháme krajní řádky mrkev hustší. Pochmurnatka se v nich zasekne a do dalších řádek už moc nejde.
Jak se dařilo mrkvi na mé zahradě?
Mám zahradu v nadmořské výšce přes 420 metrů. Zakládali jsme jí na kamenité stráni, kde byl dříve malý lom. Zemina je hnědá půda, ornici jsme dovezli z polí někde v okolí města.
Prakticky prvních 10 let jsme vybírali každoročně velké množství různě velkých kamenů a kamínků. Po celou dobu téměř všechno, kde se sklízejí kořeny, se v zemi dělilo na více tenčích kořínků. Mrkev, petržel, pastinák, černý kořen. Vždy, když kořeny rostlin narazily na nějaký kamínek.
Poslední roky je to o dost lepší. Kamínků vybíráme méně a méně. Kdybyste chtěli vědět, kam jsme je dávali, tak to bylo na cestičku mezi mojí a sousedovou zahradou. On to dělal také. Máme jí díky tomu docela pěkně vydlážděnou.
Mrkev, agrotechnika a špatný vliv pohádek
Už více než pět let máme solidní mrkev. Nechtěných ocásků mívá už málo. A protože prakticky celou sezonu, když neprší, zalévám, začíná se mrkvi poměrně dobře dařit.
Kořenovou zeleninu zalévám nejraději podmokem. Ob dva řádky vyhloubím v meziřádku stružku, do které liju vodu. Mám ověřeno, že se zasakuje do solidní hloubky a spotřebuje se jí méně, než při kropení celé plochy. A protože je voda v hloubce, směřují tam i kořeny. Zalévat jako princezna Krasomila není dobré. Osobně bych tuto scénu s kropením konví z pohádky nejraději vystřihnul pro plýtvání vodou a neefektivnost.
Protože jsem udržoval záhony relativně vlhké, mrkev rostla celou sezonu. Ani v létě se nezastavila. Ten, kdo začal zalévat až v plném létě, tomu mohla popraskat tak, že kořeny při nynější sklizni budou prakticky jen na vykrájení.
Štěstí mají zahrádkáři, kteří přestali zalévat až na podzim. Těm podzimní deštíky kořeny příliš nepoškodily. A i při praskání na konci sezony to nemá takové důsledky. Rány jsou mělké a mrkev už tolik nenabývá na objemu.
Pochmurnatka se letos v porostu prakticky neobjevila. Podobně jako slimáci či slimáčci. Hryzci si tentokrát také našli jiný zdroj potravy.
Jak je to s petrželí?
Po několika letech jsem zase zkusil petržel. Vysel jsem ji tam, kde byla poslední dobou velmi pěkná mrkev. Chtěl jsem také porovnat, jaký rozdíl je mezi výsevem klasického osiva a osiva předklíčeného.
Nejspíše dík tomu, že jsem i petržel zaléval tak, aby záhon neoschl, nebyl prakticky viditelný rozdíl v rašení nažek petržele. Pokud bych chtěl být přesný, začala předklíčená petržel rašit o dva dny dříve, než ta z osiva. Oba porosty byly krásně vyřádkované. Samozřejmě jsem se probral, vyjednotil a čekal.
Zatím co mrkev rostla výtečně, petržel se zpožďovala. Nakonec z ní prakticky nebylo nic. Jen tenké ocásky postižené abiotickou rzí. Podmínky i péči mela totožnou jako mrkev, i tak byl výsledek nula. Ještě, že jsem vysel koncem května pastinák. Ten nezklame.
Podstatné pro úspěch
Když to vše shrnu, rozhodující pro výnos kořenové zeleniny je:
- dostatečná výživa, možná, že by při přihnojení draslíkem v létě kořeny lépe hospodařily s vodou a tolik by nepraskaly,
- solidní a pravidelná zálivka.
U petržele hraje nejspíše významnou roli nejen správná zálivka, ale také pH. Mírně kyselá půda petrželce moc nevyhovuje.
Příště zkusím dát petržel na místo, které na podzim hnojím dusíkatým vápnem a uvidím, co se stane.
Foto autor