květen

V jarním období zeleninová zahrada sice nekvete, ale už roste. Na záhoně klíčí semena a semenáčky rostou každým dnem doslova před očima.

Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž  cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.

V květnu nastává vhodná doba k řezu většiny okrasných dřevin, které lze jindy řezat buď s obtížemi, nebo vůbec.

Náš mladý česnek šel do země začátkem listopadu. Za sucha se dobře sázel. Bylo to dobré řešení vzhledem k ostýchavosti srážek koncem roku.

Vedle rajčat, paprik, cuket a okurek nakládaček pěstujeme na zeleninových záhonech také salátové okurky, chutnou osvěžující letní zeleninu.

V květnu dokvétá řada ovocných dřevin a rozbíhá se vývoj plodů. Právě o zdárný růst a zrání plodů se můžeme začít cíleně starat.

Jsou to nenáročné trvalky a dobře rostou. Kvetou od konce května do začátku července. Na jednom místě vydrží šest až osm let i déle a hodí se i do kompozice na jeden záhon.

Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.

Ve skleníku v květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.

Dvouletky, které mají kvést příští jaro, vysejeme na konci května nebo v červnu nejlépe na výsevný záhon, do pařeniště či na podobnou pěstební plochu.

Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.