
V květnu semena a semenáčky volají po akci. Tip: tři sestry
V jarním období zeleninová zahrada sice nekvete, ale už roste. Na záhoně klíčí semena a semenáčky rostou každým dnem doslova před očima.
Květnová zahrada prostě žije. Nastává doba prvních sklizní ředkviček a salátů a už se také můžeme plně věnovat setí a výsadbě nejrůznější zeleniny:

- Přímo na záhony vyséváme teplomilné zeleniny - fazole a kukuřice.
- Vyséváme teplomilné tykvovité zeleniny - okurky salátovky i nakládačky, tykve a cukety.
- V průběhu celého května můžeme stále set mrkve, petržele, salátovou řepu, saláty.
- Po zmrzlých mužích vysazujeme na venkovní záhony rajčata, papriky, cukety nebo melouny.
- Je čas na vyjednocení a okopání vzešlých semenáčků kořenové a cibulové zeleniny.
- Vyséváme pozdní košťáloviny pro červnovou výsadbu - zelí, květák, růžičkovou kapustu.
- Semena zimního póru vyséváme do sadbovačů nebo přímo na záhon.
- Pozorně sledujeme vzcházející semenáčky. Pokud je třeba, průběžně zabraňujeme tvorbě škraloupu na záhonu a chráníme semenáčky před škůdci.
Semena cukety raději do květináčků
Cukety a tykve tvoří kulovité kořeny a nemají rády přesazování. Proto semena cukety sejeme přímo do květináčků a nepikýrujte.
Semena jsou velká, rychlé klíčí i rostou a na předpěstování sazenic stačí 3 týdny. Semena můžeme vyset i přímo na stanoviště, do hnízd po 2–3 ve sponu podle charakteru růstu odrůdy. Po vyklíčení necháme ve hnízdě pouze jeden nejsilnější a nejlépe se vyvíjející semenáček.
Tykev není jenom Hokkaido. Zajímavé jsou také hrubostěnné odrůdy Delicious Golden nebo Crown Prince F1. Mají hrubou a sladkou dužinu výtečnou na pečení i na polévky a oproti Hokkaidu mají lepší skladovatelnost.

Vláha a vzduch jsou pro semena zásadní
Rovnoměrná vlhkost v procesu klíčení je pro semena zásadní. Vždy bychom měli zachovat určitý poměr mezi vláhou a vzduchem, protože semínka i rostliny potřebují dýchat.
Optimální je, pokud semena až do vyklíčení využijí spodní vláhu, která je v půdě. Pokud musíme kvůli nedostatečné půdní vlhkosti polévat, vždy vzniká riziko vytvoření tzv. škraloupu - tvrdé kůry na povrchu půdy. Slabší semenáčky ji nedokážou prorazit a dochází k jejich odumření. Tato kůra vzniká při přílišném přemokření a následném vyschnutí svrchní vrstvy půdy. Často se to stává zahrádkářům, kteří chodí do práce, polijí vysetý záhon večer nebo brzy ráno a prudké jarní slunce přes den vrchní vrstvu půdy vysuší.

Pokud začneme výsevy zalévat, musíme zajistit, aby byl povrch půdy až do vzejití výsevu vlhký. Čím vyšší je obsah organické hmoty v půdě, tím vyšší je její odolnost k tvorbě škraloupu. Bílá netkaná textilie natažená na povrch záhonu pomůže s udržením stabilní vlhkosti půdy.
Dostatečný prostor
Rostlinky potřebují ke svému optimálnímu vývoji také dostatek prostoru. Někdy vyséváme s větší hustotou. Počítáme raději s tím, že ne všechna semena vzejdou, nebo že část z nich může být v procesu klíčení poškozena a zničena. Pokud je porost v řádku příliš hustý, musíme semenáčky přetrhat. Optimální vzdálenost v řádku je specifická pro jednotlivé zeleniny, odrůdy, ale také způsob pěstování.
- Pozdní mrkvi na skladování dopřejeme více prostoru než baby karotce. Tu sklízíme se zelenou natí.
- Výsevy cibule i cibulku ze sazečky můžeme přetrhávat na konečnou vzdálenost postupně. Přetrhané rostlinky využijeme jako cibulku nazeleno.
- Může se nám stát, že v části řádku nám semínka nevzejdou. Při přetrhávání je můžeme dosadit. Takto se dají dosazovat saláty, ale i cibulka či červená řepa.
Při setí dbáme na odpovídající prostor
Přirozená opora
Už domorodé indiánské kmeny před objevením Ameriky Evropany využívaly přirozené opory rostlin, tzv. tři sestry. Jde o starý způsob pěstování kukuřice, dýní a fazolí na jednom pozemku. Kukuřice poskytovala oporu pro pnoucí fazole, ty zásobovaly půdu dusíkem z hlízek na svých kořenech a tykve svými velkými listy zakryly půdu a bránili prorůstání plevelů. Tři sesterské plodiny tak prospívaly jedna druhé.
Využijme těchto přírodních principů pěstování na našich zahradách a zahrádkách.
Foto autor