fosfor

Zahradní borůvky zimní mráz nepoškozuje, snad s výjimkou některých horských oblastí. Uvádí se, že vydrží i teploty klesající až k –34 °C.

Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.

V červenci  pomáháme okrasným rostlinám s vláhou, výživou i kvetením, bráníme je před chorobami. Připomeňme, na co pamatovat.

Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.

Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.

Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.

Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.

Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého.

Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty. Nic z toho však není zadarmo.

O růžích se říká, že jsou královnami květin. Dalšími v hierarchii květinové říše jsou zajisté princezny, mezi které můžeme směle zařadit i fuchsie.

Některé zeleniny mají tolik minerálních látek, že je lze využít k léčbě potíží zaviněných nedostatkem toho či onoho prvku a minerály doplnit.

Zelenina má poměrně vysoké nároky na živiny. A tak se může stát, že nedostatek fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku, síry nebo jiné látky v půdě sníží přítomnost zdraví prospěšných minerálů v zelenině.