Kolik živin potřebují různé zeleniny, čím půdu přihnojit

Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.

Popisoval, jak je mrkev malá. Napadla mě otázka: „A hnojíte ji?“

„Ne, to ne, vždyť se mrkev hnojit nemá, proto se dává do druhé trati…“

Ale to je trochu jinak. Ono by se mělo i ve druhé a třetí trati hnojit, ale ne hnojem.

Přihnojování zeleniny

Postupem času člověk přišel na to, kolik která rostlina potřebuje živin k tomu, aby dala solidní úrodu. A tak se pro jednotlivé plodiny dají doporučit konkrétní dávky konkrétních živin.

Bez přihnojení minerálními hnojivy by člověk musel s předstihem dávat mnohem větší množství hnoje, aby po roce pěstování košťálovin nebo brambor, okurek a tykví zůstalo v zemi ještě dost živin na další rok pro další plodiny. První plodina si odebere více než 70 % přístupných živin.

• Protože zpravidla nemáme neomezený přístup ke zdrojům hnoje, měli bychom dohnojit dokonce i košťáloviny v první trati.

Zelí a další košťáloviny jsou největšími žrouty živin v zahradě

Košťáloviny

Základem hnojení je hnůj nebo alternativní živný kompost. Pokud není, vyplatí se do výsadbové jamky přidat substrát typu B. Zapravujeme ho do půdy na podzim nebo časně zjara.

Zelí

40–60 kg hnoje na 10 m².

Asi 3 týdny před výsadbou či výsevem: 0,2 kg N, 0,125 kg P₂O₅, 0,24 kg K₂O. Doporučený poměr živin 8:5:10. Vhodná jsou hnojiva typu Cererit se stopovými prvky apod.

Kapusta

Asi 50 kg hnoje na 10 m².

150 g N (+ asi 60 g N ve vegetaci), 125 g P₂O₅, 200 g K₂O, poměr 8:5:10.

Kapusta růžičková

Během vegetace se může přihnojit dvakrát (2x40 g N). Při základním hnojení potřebuje dodat hořčík 50 g MgO.

• U kadeřávku a krmné kapusty se vynechává přihnojení během vegetace.

Brokolice

Asi 50 kg hnoje na 10 m².

Dále 250 g N (+ asi 40 g N během vegetace), 100 g P₂O₅, 250 g K₂O – poměr 5:2:5.

Také kedlubny prověří dostatek živin v půdě

Kedluben

30–50 kg hnoje na 10 m².

250 g N (+ asi 40 g N ve vegetaci), 100 g P₂O₅, 250 g K₂O – poměr 5:2:5.

Květák

40–60 kg hnoje na 10 m².

0,25 kg N (+ asi 40 g N ve vegetaci), 100 g P₂O₅, 250 g K₂O – poměr 5:2:5.

• Používáme hnojiva v síranové formě. Nedáváme draselnou sůl, NPK. Doplníme stopové prvky bór a molybden – pokud chybí, hrozí vyslepnutí květáku.

Pekingské a čínské zelí

Bez předchozího vyhnojení hnojem, možno přidat do jamky živný kompost, substrát, přihnojit na plochu asi 150 g N, 75 g P₂O₅, 20 g K₂O , poměr 9:4:12.

Petržel odrůdy Hanácká

Kořenová zelenina

Bez organického hnojení!

Množství živin na 10 m²:

Mrkev: 60–80 g N, 27 g P₂O₅, 133 g K₂O, vše najednou.

Petržel: 80–100 g N, 27 g P₂O₅, 100 g K₂O, vše najednou.

Celer: 100–120 g N, 27 g P₂O₅, 133 g K₂O, vše najednou.

Plodová zelenina

Hnůj či živný kompost 50 kg.

Minerální hnojiva na 10 m²:

Rajčata: 100–120 g N, 45 g P₂O₅, 133 g K₂O.

Paprika, lilek: 100–120 g N, 45 g P₂O₅, 133 g K₂O.

Okurky, melouny, tykve: 90–110 g N, 28 g P₂O₅, 160 g K₂O.

Listová zelenina

Bez organického hnojení, na 10 m²:

Salát, kozlíček polníček: 60–70 g N, 25–30 g P₂O₅, 60–80 g K₂O.

• Salát nesnáší přehnojení. Při vysokých dávkách hnojení neroste, je hodně tmavý, jakoby zakrslý. Na obsahu dusičnanů v rychlených či prvních jarních salátech prakticky nenese vinu pěstitel tím, že by salát přehnojil.

Čekanka na rychlení: 60 g N, 15 g P₂O₅, 100 g K₂O.

Endivie, eskariol: 70–80 g N, 30–35 g P₂O₅, 80 g K₂O.

Špenát setý: 50–70 g N, 25 g P₂O₅, 100 g K₂O.

Mangold: mangold je vlastně listová řepa, hnojí se tedy i organickými hnojivy v množství cca 50 kg hnoje nebo jeho náhrady na 10 m² + 100 g N, 30 g P₂O₅, 100 g K₂O.

Endivie připravená na vybělení

Další druhy zeleniny (na 10 m²)

Jedlá řepa, tuřín: do 50 kg hnoje či alternativy, 70–90 g N, 24 g P₂O₅, 85 g K₂O.

Ředkvičky, ředkve, vodnice, černý kořen: 40–60 g N, 20 g P₂O₅, 75 g K₂O.

Cibule, pažitka: 140 g N, 40 g P₂O₅, 122 g K₂O, 18 g MgO, doporučit lze sírany pro doplnění síry.

Česnek: 80–100 g N, 30 g P₂O₅, 100 g K₂O, též vhodné sírany.

Pór: 80 g N, 18 g P₂O₅, 83 g K₂O, 10 g MgO.

• Dávky hnojiv odpovídají půdě se střední zásobou živin.

Ze záhonu odnášíme kila zeleniny, s ní i živiny z půdy

Někomu výše zmíněné dávky mohou připadat jako nesmyslné přehnojování. Ale když si člověk uvědomí, že za sezonu

• z jednoho metru čtverečního půdy může sklidit do dvou kil okurek nakládaček
• že na tak malé ploše se může urodit o dost víc salátovek
• a že hlávka zelí dosáhne hmotnosti od raného po pozdní 2–3–5 nebo také 8 kg,

musí přece vnímat potřebu vrátit půdě, co mu dala.

Košťáloviny, tykvovité, rajčata, papriky, plodiny první trati, jako by s tím počítaly. Nechají budoucí kultuře druhé trati opravdu hodně málo na to, aby bez pomoci pěstitele neživořila. Čím hůře se postaráme o zeleniny první trati, tím lepší péči bychom měli věnovat plodinám následným.

Foto autor