dusíkatá hnojiva

Květen je na zahrádce rušné období. Vrcholí výsadba trvalek, letniček a po 15. květnu můžeme vysazovat i druhy, které nesnášejí mráz.

Vůní a chutí připomíná libeček nejvíce celer. Je poměrně hodně aromatický, v kuchyni využijeme lodyhy, listy i plody.

Na začátku jara a také v další roční době mohu podle barvy natě česneku hodnotit, jak se jednotlivým odrůdám daří.

Mezi ovocnými dřevinami patří broskvoně k těm více náročným. Zde je několik tipů, jak dosáhnout pěkné úrody bezvadných plodů.

Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?

Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.

Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení. Ozimé žito chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu.

Mezi vysloveně nevhodná hnojiva trávníku patří rychle působící dusičnanové a čpavkové formy minerálních jednoduchých či plných (bezchloridových) přípravků.

Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství.