Přihlásit
Proč se na podzim hodí vyset na záhony ozimé žito
Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení. Ozimé žito chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu.
Během vlhkých a bezmrazých zim se z půdy snadno uvolňuje a vyplavuje dusík. Abychom tomu zamezili, vysejeme na prázdné záhony zelené hnojení. Ideální rostlinou pro zachycení dusíku na všech volných plochách je ozimé žito. Není příbuzné s žádnou zeleninou, takže nedochází k přenosu chorob. Používá se výsev v dávce 2–3 kg /100 m². Nebo lze použít i řepku a to 0,2 kg /100 m².
Po zapravení, optimálně koncem zimy, je cenným zdrojem výživy pro organismy v půdě. Rostliny na zelené hnojení nedodávají do půdy živiny. Na zeleninových záhonech, kde se často pěstují košťáloviny, bychom neměli vysévat jejich blízké příbuzné, například řepku a hořčici. Vhodná je naopak svazenka a také žito.
- Vyséváme do poloviny října a plodiny ponecháváme na záhonech přibližně do konce dubna.
Připomeňme, že zejména zeleninovým záhonům svědčí organické hnojení. Stálým obděláváním půdy podporujeme činnost mikroorganismů natolik, se se v ní organická hmota rozkládá rychleji než v ostatní půdě na zahrádce. Bez pravidelného organického hnojení by obsah humusu klesl pod kritickou hodnotu (2 %). Dostatek humusu (2–4 %) v těžkých půdách příznivě ovlivňuje strukturu půdy, v lehkých půdách posiluje schopnost poutat vodu.
Dusíkatá hnojiva na podzim vynecháme!
V tomto období již nepoužíváme žádné rychle působící dusíkaté hnojivo. Kořeny ovocných dřevin jsou ještě natolik aktivní, že by příjem většího množství dusíku snížil mrazuvzdornost dřeva a pupenů.
Po sklizni ovoce přihnojujeme dřeviny draselnými a fosforečnými hnojivy nejlépe půdními injektory nebo naléváním hnojivých roztoků ke kořenové zóně.