Peckoviny

Mezi ovocné stromy, které zdobí krajinu Česka, jistě patří třešeň. Na semenných podnožích a vyšším kmeni se třešně dožívají vysokého věku.

Pořídit do zahrady odrůdy různých skupin slivoní, to chce dobrý plán. Místo pro ně ovlivní i volba velikosti stromu a péče o tvar slivoní.

Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.

Ve Státní odrůdové knize najdete desítky odrůd broskvoní. Od roku 2014 jsou v ní zapsány i dvě pozdní odrůdy s podobnými vlastnostmi.

Švestky a další ovocné druhy rozmanité skupiny slivoní zpravidla charakterizuje bujný růst a rychlý vývin. Některé odrůdy plodí na slaběji rostoucích podnožích již ve druhém až třetím roce po výsadbě.

Při pěstování broskvoní v chladnější oblasti je vedle výběru odrůdy stejně důležité dobře zvolit místo výsadby.

Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.

Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají. 

Broskve patří k nejatraktivnějšímu ovoci, které se v Česku dá úspěšně pěstovat. Zahrádkáři v Horní Bělé na Plzeňsku je sklízejí desítky let navzdory drsnějším klimatickým podmínkám svého kraje.

Proč a jak omezovat plodnost slivoní, broskvoní, meruněk, jak je to s regulací úrody třešní a višní, čemu napomáhá jarní řez peckovin a lze jeho účinek srovnat s řezem jádrovin? 

Slívy, pološvestky, švestky, renklódy a další modré peckoviny spojuje rodová příslušnost, využití v kuchyni i obliba. Některé z nich může spojovat i něco jiného, například jména signalizující cosi mimořádného.