Přihlásit
Kdy řezat třešně po výsadbě a pak během plodnosti
Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.
První ochrana před klejotokem
Stromek potřebuje před výsadbou v půdách bez vápníku uložit pod kořeny jeho zásobu na celý život. Třeba v podobě vápence, dolomitu, hromádky vápenné omítky, kusu betonu zakopaného do země.
Kdy řezat třešeň ve stáří 2–3 let
Po podzimní výsadbě řežeme stromek až na jaře. Při jarní výsadbě uděláme řez okamžitě. Jedině v případě, že stromek nevypadá nejlépe, počkáme, až začne rašit. Abychom mu neostříhali ta očka, která jsou schopná prorašit.
Druhý a třetí rok můžeme řezat ještě v březnu s tím, že rány začistíme, zamázneme a že řežeme na větevní kroužek, bez čípků.
Kdy řezat třešně, které už plodí
Stromky a stromy, které už přinášejí úrodu, řežeme v období okolo kvetení. V oblastech, kde hrozí pozdní mrazíky, raději po kvetení. To abychom si neodřezali úrodu z partií stromu, kde květy zůstaly zdravé (třeba na vrcholu stromu). Řez můžeme odložit na dobu zrání plodů nebo ho v tom čase dodělat. Takže můžeme provést buď jediný řez v roce, nebo řez doplňující k tomu jarnímu.
Třešně ve vrcholcích bývají velmi pěkné – jsou zde nejmladší větve – a normálně na ně nedosáhneme. I tady se můžeme rozhodnout, který termín si vybereme. Při pozdějším odříznutí vrcholku stromu si třešně pohodlně sklidíme na zemi.
Vřeteno a třešeň
Stromy pěstované jako vřeteno mají jiná pravidla. U takových udržujeme plodný obrost jinak než u kmenných tvarů. Nejkvalitnější a největší ovoce je na mladých částech stromů, a tak se u vřeten snažíme držet všechno dřevo maximálně dvouleté tříleté. Řezem nad očkem podpoříme jeho prorůstání, změnu v květní pupeny. Se stářím větví se plody zmenšují.
Zmlazení
Sesazování stromů, snižování koruny bychom měli dělat na větevní kroužek s tím, že větev bude pokračovat v růstu ponechanou boční větví. V podstatě řežeme podle pravidel řezu peckovin včetně možného řezu na aktivně oslabený čípek.
Čím horší je stanoviště, tím menší divočinu si můžeme dovolit. Kdo má na zahradě strom, jemuž se nedostávalo potřebné péče, měl by začít podzimním přihnojením. Kolečkem hnoje, koupeným substrátem ve stejném objemu, Cereritem nebo tekutými hnojivy. Nestačí však hnojiva pohodit na trávník, musí se dostat pod drn pod korunou nebo do země v míse pod stromem, pokud okolo kmene je. Po jarním řezu se strom bude lépe hojit, lépe bude obrůstat, sníží se poněkud riziko tvorby klejotoku.
Rány raději zatíráme. Stačí štěpařský vosk, nebo latex barvy kůry.
Stanoviště a stárnutí
Třešně na dobrých stanovištích vydrží třeba sto let. Ale musíme o ně alespoň občas pečovat. Některé odrůdy tvoří rozložité přirozeně ne příliš husté koruny, jiné střed stromu zahušťují. Pokud neděláme nic jiného, tak alespoň hned poté co zjistíme, že strom prosychá, odstraňujeme suché části na větevní kroužek na kmenu, nebo až po živé dřevo, pokud je suchá jen část větve.
Příčinou prosychání bývá monilinióza nebo přirozené stárnutí. Pokud řežeme strom průběžně a chystáme se na větší zásah, připravíme ho v předchozím roce, resp. rozložíme ho do dvou let. Obyčejně tím předejdeme i předčasnému stárnutí stromů.