Přihlásit
Třešně, které dávají půvab krajině a selským zahradám
Mezi ovocné stromy, které zdobí krajinu Česka, jistě patří třešeň. Na semenných podnožích a vyšším kmeni se třešně dožívají vysokého věku.
A také další vlastnosti třešně pomohly takovým stromům, aby se staly nepřehlédnutelnými:
- Třešeň (Prunus avium) většinou netrpí kalamitními chorobami ani škůdci.
- Přirozeně řídké koruny nepotřebují obvykle pravidelné každoroční ošetření řezem.
- Krása stromů vynikne v období vegetačního klidu i během vegetace. Zejména kvetení a podzimní barvy listů se zapisují do srdcí obdivovatelů rázu české krajiny.
Vedle původního botanického druhu třešně ptačí, kterou většinou šíří ptactvo, mají v krajině větší zastoupení roztroušené extenzivní sady, alejové nebo solitérní stromy ušlechtilých odrůd třešní. Mnohé ze starších neztratily na svém významu ani dnes, zvláště pro integrované a ekologické účely pěstování.
Sortiment třešní je velmi široký, čítá více než sto odrůd včetně nověji vyšlechtěných ovocnáři v Holovousích.
Třešním se v podmínkách České republiky daří. Pro pěstování jsou zvlášť vhodné středně těžké až lehčí, přiměřeně vlhké propustné půdy v nadmořské výšce do 350 m, kde je roční teplota okolo 8 °C a úhrn ročních srážek dosahuje 650 milimetrů.
Nesnášejí mrazové kotliny, vysokou hladinu podzemní vody ani zamokřená stanoviště, kde jsou poškozovány mrazy v době kvetení. V těchto lokalitách jsou navíc postihovány klejotokovou rakovinou a někdy stromy předčasně odumírají na asfyxii („zadušení“ kořenů).
Polohy pro třešně by měly být mírně svažité, chráněné od severu. Velmi vhodné jsou jižní svahy jako nejteplejší a nejvíce osluněné.
Čím jsou třešně jedinečné
Při pěstování třešní v širokých sponech, u málo frekventovaných komunikací v alejích a roztroušených sadech se dlouhověkost stromů s přirozeně velkou korunou ukazuje jako přednost. S tím souvisí i štěpování vybraných odrůd třešní na bujně rostoucí generativní (semenné) podnože, zejména ptáčnici.
Třešně jsou mimořádně cenným ovocem, určeným zejména k jídlu, doplňkově i pro zpracování na kompoty, šťávy, ovocné destiláty).
Stromy spolehlivě kotví v půdě díky hluboké kořenové soustavě, což dovoluje v pozdějších letech pěstovat třešně bez trvalé opěrné konstrukce nebo kůlu, aniž by se vyvracely.
- Třešně, které nejsou ve větších monokulturách, až na výjimky neohrožují ve velkém měřítku škůdci ani netrpí závažnými chorobami, jak to známe například u višní nebo meruněk. To spolu s možnostmi ekologického způsobu pěstování a produkce bioovoce považuji za zásadní.
Pokud pěstujeme kvalitní rané třešně zrající v prvním až druhém třešňovém týdnu, například odrůdy Aranka, Burlat, Karešova, Kaštánka, a stihneme je včas sklidit, nebývají napadány vrtulí třešňovou, která způsobuje známou červivost plodů.
Na konci svého života jsou stromy naštěpovaných odrůd i původních planých ptáčnic významným zdrojem kvalitního dřeva využívaného k nejrůznějším účelům.
- Třešeň se v krajině už dávno vyprofilovala nejen jako ovocný, ale též okrasný strom s výraznou sadovnickou a krajinářskou hodnotou.
Foto autor