Přihlásit
Kdy jsou broskve zralé, proč se sklizní počkat na správný čas
Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.
Za chladného počasí během vegetačního období naopak kvalita ovoce klesá, dužnina se špatně odděluje od pecky a také příprava stromů na zimu je špatná.
Redhaven zraje obvykle na přelomu července a srpna
Teplotní podmínky za vegetace mají vliv i na termíny sklizně jednotlivých odrůd. Odrůda Redhaven patří v Česku k nejpěstovanějším, odvíjí se od ní údaje o dozrávání dalších odrůd broskvoní. Těší se velké oblibě díky plodnosti, mrazuvzdornosti květních pupenů i dřeva a především kvůli lahodnosti plodů.
Při normálním průběhu počasí zraje Redhaven na jižní Moravě v prvním týdnu srpna. V chladném roce třeba až v posledním srpnovém týdnu a nedosáhne patřičné chuti ani odlučitelnosti dužniny od pecky. V teplotně nadprůměrných letech se naopak může sklízet koncem července.
Sklizeň podle využití ovoce
Broskve, které chceme jíst čerstvé, by měly vyzrát na stromech. Sklízet bychom je proto měli co nejblíže k jejich skutečné zralosti. Poznat, kdy je plod zralý, to vyžaduje určité zkušenosti.
Současné odrůdy broskvoní se vyznačují intenzivně vybarvenou dužninou již dva až tři týdny před sklizňovou zralostí. Předčasná sklizeň a podtržení plodů však přináší pěstiteli zklamání. Chuť broskve není harmonická.
Zcela jinou kvalitu mají kompoty z konzervárenských odrůd typu cling. Dužnina těchto odrůd zůstává v kompotech kompaktní, vzhledově a chuťově vynikající.
Hlavním kritériem rozpoznání sklizňové zralosti broskve je pevnost dužniny.
Nepodtrháváme ani broskve na kompotování. Sklízejí se o pouhé dva až čtyři dny dříve než plody k jídlu.
Plody na džemy nebo na prokvašení a destilaci necháme mírně přezrát.
Foto Ivo Ondrášek