Ovoce

Český název aronie zní až strašidelně: temnoplodec černoplodý. Poněkud smířlivější a užívanou variantou pojmenování se zdá být prosté označení – černý jeřáb.

Zatímco udržovací řez peckovin během srpna stíháme na poslední chvíli, na doplňkový neboli pozdně letní řez jádrovin je ten pravý čas.

Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu.

Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.

Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu.

Už je to déle, kdy jsem prvně v létě naočkoval meruzalku angreštem odrůdy Captivator, bílým rybízem Blanka, červeným rybízem Rovada a černým rybízem Titania.

Pravý červenoplodý jedlý jeřáb byl nalezen kolem roku 1820 v okolí obce Ostružná na Jesenicku. Pastevce ovcí tam zaujal strom, jehož jeřabiny mu zachutnaly.

Předevčírem jsem byl střihat zatím drobná jablíčka, aby jich v koruně jabloně zůstalo přiměřeně. Probírka plodů však byla potřeba méně, než jsem očekával.

Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.

Podlomem se rozumí vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři. Raší jak očka z dvouokých a zásobních čípků nebo tažňů, tak i ze spících oček.

Ve Státní odrůdové knize najdete desítky odrůd broskvoní. Od roku 2014 jsou v ní zapsány i dvě pozdní odrůdy s podobnými vlastnostmi.

Řadě pěstitelů révy se stalo, že jim ze zakoupené sazenice vyrostla jiná odrůda, než kterou si vybrali. Co s tím? Řešením je roubování révy.