Okrasná zahrada

Semena vyséváme do substrátu pro květiny nebo do kvalitního zahradnického substrátu a to podle požadavků té které skupiny trvalek.

V květinových záhonech se objevují první prázdná místa po odkvetlých trvalkách a především po cibulovinách. Můžeme je zaplnit letničkami.

Prohlédneme keřové i stromkové růže, neraší-li na nich výhony z podnože – vlky. Pokud  ano, odřežeme vlky co nejblíže starého dřeva.

Ani růžím se nevyhnuly laboratorní zkoušky matičky přírody. Vzala si je na paškál a u některých odrůd vytvořila krásné pupenové mutace.

Ale stejně znejistěla, jak to myslí. Až fotka blankytně modrého kvítí na displeji mobilu ji přesvědčila, že to opravdu měl být májový kompliment.

V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům.

Keře kvetoucí na loňských výhonech nemůžeme řezat v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří.

Do Průhonického parku se lidé vydávají za kvetoucími rododendrony hlavně v květnu, ale rok 2020 přivedl květy na světlo světa už koncem dubna.

Stálezelené brsleny mohou překvapit nestálostí barvy listů. Keře si pořizujeme kvůli jejich zdobné dvoubarevnosti, ale ta se někdy začne vytrácet.

Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky.

Botanická jména a užívaná pojmenování rostlin se někdy prolínají, jindy míjejí. Pěstujeme cínie a afrikány, ale málokdo ostálky a aksamitníky.

Stálezelené živé ploty mají řadu vítaných funkcí. Mimo jiné chrání prostor proti větru a prachu. Vysazovat můžeme v dubnu i květnu.