Brslen v laboratoři přírody: Proč listy ztratí dvoubarevnost

Stálezelené brsleny mohou překvapit nestálostí barvy listů. Keře si pořizujeme kvůli jejich zdobné dvoubarevnosti, ale ta se někdy začne vytrácet.

Brsleny jsou nám sympatické i tím, jak snadno se pěstují a množí (potápěním, hřížením, řízky, dělením keřů).

Vybrat si je můžeme v různých odstínech zelené barvy, ale zejména v kombinacích zelená a bílá nebo zelená a žlutá. První varianta má přívlastek stříbrná, druhá je zlatá. Dvojí možbnosti barevnosti rovněž zvyšuje popularitu keře v zahradách.

Původní zelená bude čím dál tím víc převažovat

• Jenže především zlaté brsleny se rády vracejí ke své původní formě. Tou byla rostlina se zeleným listem.

Nestálost v udržení pestré barvy listů se projevuje takříkajíc oběma směry: V části keře začnou prorůstat pouze jednobarevné zelené listy, ale jinde se mohou objevit i takové, které nemají na listové ploše zelené barvivo, jsou žluté. Nejspíš však bez chlorofylu nejsou samostatně životaschopné. Kdyby byly, existovaly by i odrůdy výhradně se zlatými listy.

Bílé listy jsou pro keř neudržitelnou cestou změny

A tak je na nás, abychom nevhodně vybarvené části rostlin odstraňovali a udrželi brslen v pestrolistém provedení. Bez našeho zásahu by jednobarevná zeleň převážila. Části keřů s pestrobarevnými listy by se vedle zcela zelených zadusily.

Proč rostliny mění barvu

Barevné části listu snižují asimilační plochu. Pravděpodobně natolik, že v určitém okamžiku situace překročí udržitelnou míru potřebné asimilace. Obranný systém organismu vyvolá reakci - na podporu dýchání, na podporu intenzivnější výroby asimilátů. Někde v buňkách se probudí schopnost vrátit se k původním, jen zeleným listům.

Zelené části keře je třeba vyřezat až k bázi výhonů

Nestálost cukrové homole

Tzv. zpětná mutace kultivaru Conica ve smrk sivý

Nestálou mutací se nakonec stává i tzv. cukrová homole, zakrslý kuželovitý kultivar smrku sivého Picea glauca Conica.

U tohoto „čarověníku“ nebylo dlouhou dobu známo, z jakého původního druhu se začal množit. Teď se původní smrk Picea glauca v koruně objevuje častěji než v dobách minulých.

Opakem těchto geneticky neustálených odchylek je například zahradní varieta střemchy obecné známá pod jménem Colorata.

Je dokladem toho, že některé přirozené změny v rostlině mohou být a jsou stálé.

Této odchylce v životě nevadí ani to, že má růžové květy, ani to, že po rašení má list jiné než zelené barvy. Postupem času se barva listů vrátí k normálu, protože v listu převládne chlorofyl. Ale vlastně jednu ztrátu tento strom má. Z květů se, alespoň u mne v zahradě, nevyvíjejí plody. Přitom původní střemcha je dokonce samosprašná.

Foto autor