Okrasná zahrada

Jako by nám nestačilo, že naši botaničtí pantatínkové si v 19. století házeli jarním podbělem a devětsilem jako horkými brambory.

Ačkoliv si je pořizujeme kvůli zdobnosti a jiné jejich vlastnosti nesledujeme, vyplatí se pamatovat i na riziko, že je ochutnají zvídavé malé děti.

Asi nejznámější skupinou zahradních kosatců jsou ty bradaté. Označení je českým překladem pojmenování od Carla Linného – Iris barbata.

Vyzvedneme proto některé cibuloviny z půdy. Počkáme do chvíle, kdy květinám úplně zežloutnou listy. Předčasným zásahem bychom cibulovinám brali sílu ke kvetení v příštím roce.

V červnu je čas na doplňkový řez růžových keřů. Odstraníme plané výhony, vlky, které poznáme podle odlišné barvy a tvaru listů a ostnů.

Začátkem léta truhlíkové a nádobové květiny spotřebovaly většinu  živin v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. V červnu jim začneme přilepšovat.

Na první pohled jsou jiné. Tzv. rugosa hybridy mají výrazně lesklé a zvláštně pomačkané listy. Právě to vyjadřuje jejich český název svraskalý (lat. rugosus).

Představte si hladinu jako zrcadlo, ve které se odráží nebeská klenba. Po ní plují lekníny: nádherné květy mezi vějířem splývavých listů.

Odstraňování zbytků květů je stále aktuální otázka. Tradiční zahradníci doporučují střihat vše, z čeho nechceme sbírat semena.

Dvouletky, které mají kvést příští jaro, vysejeme na konci května nebo v červnu nejlépe na výsevný záhon, do pařeniště či na podobnou pěstební plochu.

Na přelomu jara a léta si každý, kdo rád zahradničí, užívá svých pěstitelských aktivit. Dá se toho stihnout hodně včetně letnění pokojových rostlin.