Články

V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem. 

Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.

Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.

Obvykle pěstujeme květiny kvůli kráse květů. Africké kopřivy však okouzlí zbarvením listů po celou vegetaci. Mnohé pěstitele láká i možností rozvíjet semeny barevnost rostliny.

Begonie, česky také někdy nazývaná kysala, byla pojmenována po francouzském státním úředníkovi, který sloužil Ludvíkovi XIV. 

Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.Sloupovité jalovce, cypřišky a zeravy je možné v tomto měsíci sestřihnout, abychom dostali husté rozvětvení a kompaktní keře. Z poléhavých jalovců je možné odstranit rušivé větve, které vyřezáváme v méně nápadných místech.

Hnědé (dříve americké) padlí angreštu je jedna z chorob, která trápí a zajímá mnohé pěstitele. Stromkové angrešty pěstuji desítky let, aniž by je tato choroba postihla navzdory jejímu výskytu v blízkém okolí.

Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.

Kreativita, cit pro detail a neotřesitelná láska ke květinám dokážou proměnit i ten nejobyčejnější kus země v jedinečnou zelenou kompozici.

V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.

Za nesprávným rostlinným názvoslovím bývají i nepříliš odborné překlady z cizích jazyků. Třeba termíny pravé padlí a nepravé padlí.

Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.